" TEMATICKÝ OKRUH 2: PŘEMYSLOVSKÉ LITOMĚŘICE
Tomuto okruhu bych věnoval více pozornosti, z hlediska historie města se jedná o významnější dobu, Litoměřice nabývají na důležitosti, stávají se jedním z center přemyslovských Čech ( časové vymezení cca 11.-13.století ).
Zařadil bych ho na konec tematického celku o Přemyslovcích.
Hodinový plán: skupinová práce (1), prezentace skupinových prací (1), vznik právního města- společná práce s článkem (1), dle možností zařadit exkurzi, celkem tedy 3, maximálně 4 hodiny.
SKUPINOVÁ PRÁCE- do 4 skupin rozdělit témata, úkolem skupin je na základě materiálu jim dodaného téma zpracovat. Možno i témata zadat 14 dní předem a žáci by si informace sháněli sami.
1) vznik zeměpanského hradu v LTM, okolnosti jeho vzniku, co mu předcházelo, jeho vlastní stavba, opevnění apod. Toto téma lze využít jako doplnění k tematu hradské soustavy a jejímu budování za Boleslavské říše.
Zde by skupina krátce promluvila k vládě Boleslava I., čím byl pro naše dějiny významný / ve vztahu k Václavovi. Důležité by bylo zmínění, že Boleslav , vědom si nebezpečí, obklopil se velkodružinou hlavně stavěl nové hrady.Jedním z příkladů by byl právě hrad litoměřický.
Jako výchozí materiál bych zvolil O.Kotyza: Zpráva o výzkumech na Dómském vrchu v letech 1994-1996 , ze kterého by žáci stručně vystihli zástavbu, vlastní stavbu hradu..měli by možnost sami rekonstruovat ten hrad,třeba si zkusit zahrát na archeology. K tomu by se dala zahájit diskuze o práci archeologů a o archeologii jako pomocné vědě historické.

Skupina by dostala i k dispozici obrázek rekonstrukce hradu z r.1742, který by poskytla ostatním.


Zde by se dala navodit otázka rekonstrukcí, do jaké míry jsou věrohodné, zkusit porovnat s dnešní situací ( a to nejen u otázky hradu, ale obecně ), potom to následně zanalyzovat při exkurzi .

2) Druhá skupina by navázala tím, že vybudování litoměřického hradu mělo za následek vzrůst prestiže celého kraje, neboli provincie.
Jedním z bodů by byla poloha kraje, co sem patřilo za oblasti: „Litoměřický správní obvod lze dnes rekonstruovat obtížně. Známe centrum- Litoměřice. Ze severu byl obvod ohraničen hradbou Českého středohoří, o čemž svědčí i Kosmova zpráva, že v jeho době ležela Vlastislav na pomezí provincie litoměřické a bílinské. Do obvodu Litoměřic patřilo asi i Třebívlicko, Libochovicko a Budyňsko se zeměpanským dvorem, okolí dolní Ohře až po staré ústí do labe u Českých Kopist, oblast od Lovosicka okolo Labe po Libotenice a na labském pravobřežní asi až po předpokládaný druhý zeměpanský dvůr v Hošťce.Celkem jistě k provincii náležely i kraje na severovýchod od centra- Třebušínsko, Úštěcko a kravařsko.“"

Součástí práce jsou mapy a ilustrace o rozsahu cca 1,5 strany.