"1 ZÁSOBY
1.1 Význam zásob
Každý podnik, organizace či společnost je založena za účelem zvětšování stávajícího majetku. Tohoto účelu může být dosaženo pouze uspokojováním cizích potřeb výrobou výrobků nebo poskytováním služeb. Tato činnost vede k dosahování zisku. Aby podnik mohl dobře fungo-vat, potřebuje, aby ho někdo řídil. Řízení podniku je velmi složitý a mnohostranný proces, který má zajišťovat plynulý chod podnikových činností. Toto je zajištěno různými úrovněmi řízení. Podnik je ovšem zejména nutno řídit jako celek, což má za úkol vrcholové řízení (top management) podniku, které usiluje především o vzájemné skloubení jednotlivých činností, řízení rozvoje podniku z hlediska relativně dlouhého časového horizontu, strategického řízení. Na strategické řízení navazuje taktické řízení, jehož úkolem je stanovit a řídit postupy a pro-středky, které vedou k nejefektivnější realizaci strategie podniku, tzn. uvedení strategie do reality. Jako třetí typ řízení řídící činnosti se považuje operativní řízení, které má zabezpečit udržování konkrétních druhů zásob v takové výši a struktuře, která odpovídá potřebám vnitro-podnikové výrobní i nevýrobní spotřeby a tyto potřeby v reálné míře i včas uspokojují, avšak s takovým vynaložením nákladů na jejich pořízení - doplňování, jakož i náklady na skladování a udržování a náklady vznikající v důsledku určité jejich výše a stupně uspokojení. [1]

1.2 Klasifikace zásob
Zásoby slouží v podniku k zajištění plynulosti chodu podniku a jeho podnikatelských činností. Úspěšné řízení zásob předpokládá jejich vhodné rozčlenění z hlediska funkce, jakou v celko-vém logistickém řetězci plní. Členíme je na:
• obratovou (běžnou) zásobu – má zajistit předpokládanou spotřebu v období mezi dvěma dodávkami, kolísá od maximálního k minimálnímu stavu
• pojistnou zásobu – vyrovnává případné odchylky v dodávkách
• zásobu pro předzásobení
• zásobu strategickou
• zásobu spekulativní
Dále jsou často sledovány funkční stavy zásob:
Okamžitá zásoba
a) faktická fyzická zásoba, tj. skutečný stav zásob ve skladu
b) dispoziční zásoba, tj. faktická zásoba zmenšená o již uplatněné požadavky (vnitropod-nikové objednávky, doklady k výdeji)
c) bilanční zásoba, tj. dispoziční zásoba zvýšená o velikost nevyřízených, ale potvrzených objednávek
Průměrná zásoba
má význam pro sledování a analýzu vázanosti prostředků v zásobách. Ideálně představuje aritmetický průměr denních stavů fyzické zásoby za určité období.
Zásoby jako takové spadají do oběžného majetku podniku, jehož přehledné členění se nachází v rozvaze podniku, a to v následující struktuře:
• Materiál (na skladě, na cestě)
• Nedokončená výroba a polotovary
• Výrobky (vlastní výroba)
• Zvířata (stav, příchovky, přírůstky)
• Zboží (nakoupené, převzaté, na cestě)
• Zálohy (poskytnuté dodavatelům na zásoby)
Negativa zásob
• vážou kapitál – není možnost jiných investic, např. do modernizace a rozvoje podniku
• vyvolávají náklady na jejich udržování.
Pozitiva zásob
• zajišťují plynulost distribuce
• využití kapacit
• pružnost dodávek odběratelům"

Součástí práce je drobný graf. Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ