"Základní pojmy
Veřejná ekonomie je vědní disciplínou zkoumající strukturu, fungování a efektivnost té části ekonomiky
(národního hospodářství), která má neziskový charakter a je financována převážně z přerozdělovacích procesů.
Tuto část ekonomiky nazýváme veřejným sektorem.
Ekonomie veřejného sektoru zkoumá vztahy mezi veřejnými výdaji, zdaněním a chováním ekonomických subjektů.

Další základní pojmy
Veřejná politika:
1) Vědní disciplína
- nabízí poznávací instrumenty pomáhající porozumět vlastnostem společenských problémů (kriminalita, nezaměstnanost, přístup ke vzdělání, zdravotní péče …),jejich příčiny a následky, a najít nejlepší možná řešení. Zahrnuje a využívá mnoho dalších vědeckých disciplín.
2) Sociální praxe
- způsoby, jimiž se demokratické společnosti pokoušejí uvedené problémy identifikovat a řešit

Veřejná politika:
V obecném slova smyslu určuje veřejná politika celkovou koncepci a strategii státu, vlády a jejich orgánů při řešení veřejných záležitostí a problémů.
Objektem veřejné politiky není úplně celá společnost, ale většinou jen oblast veřejného sektoru a veřejných zájmů.

Základní východiska
Studium ekonomie veřejného sektoru můžeme rozdělit do tří oblastí:
a) poznání, ve kterých ekonomických aktivitách by se měl veřejný sektor angažovat a jak by měly být tyto aktivity organizovány
b) pochopení a předvídání následků vládních opatření
c) vyhodnocení alternativních opatření.
Rozlišování mezi analýzou následků vládní politiky (PE) a posouzením vhodnosti této politiky (NE) je důležité.

Pozitivní ekonomie:
- zajímá se nejen o následky příslušných vládních opatření, ale popisuje i chování veřejného sektoru a mechanismy, které vyvolaly zavedení příslušných vládních programů („co se bude dít“)
Normativní ekonomie:
- posuzování, do jaké míry konkrétní opatření vlády splňují určitá kritéria, cíle (-> ekonomie blahobytu) („co by se mělo stát“)
Oba postupy se vzájemně doplňují.

Základní skupiny důvodů neshody:
- první dvě spojeny s pozitivní analýzou
-> jak přesně definovat důsledky navrhovaného opatření
-> rozdílné názory na to, jak se ekonomika chová
- třetí skupina souvisí s normativní stránkou analýzy, s rozpory v hodnocení rozdílných hodnot

Ekonomické základy moderního státu
Rozsah, v němž se stát zapojuje do poskytování statků a služeb prostřednictvím rozpočtu, a druhy poskytovaných služeb, se liší u každého státu a mění se i s časem. Neexistuje jediné ekonomické odůvodnění státu.
Stát existuje spíše proto, aby s zabýval celou řadou různých problémů a zároveň při tom hraje řadu různých rolí, které se liší a někdy jsou i ve vzájemném rozporu.

Ekonomické základy moderního státu – Tržní selhání
_ vztahuje se na takové situace, v nichž podmínky nezbytné pro dosažení tržně efektivního řešení neexistují, nebo jsou
porušovány.
_ pokud je tržní systém ponechán sám sobě, není pravděpodobné, že bude fungovat efektivně.
_ veřejné statky, externality, nedokonalá konkurence, neúplné informace, nejistota.

Ekonomické základy moderního státu – Úlohy státu
R.A. Musgrave
-Alokační- intervence do alokační funkce trhu a tím tržní selhání napravit nebo zavést opatření kompenzující jeho účinky
-Distribuční- intervence pro takovou distribuci důchodů podle koncepce, kterou považuje za správnou a spravedlivou
-Stabilizační-- intervence, které použitím monetárních a fiskálních opatření snižují inflaci a nezaměstnanost a tím zvyšují blahobyt společnosti
Regulační -vytváření a prosazování tzv. smluvního práva a ve správě obecnějších zákonů (systému), které regulují individuální chování"

Důležité informace jsou tučně značeny. Součástí práce je drobný graf.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ