"Gravitace
Způsobuje vznik svahových pohybů
Podmiňuje působení vody, ledu apod.
Působí při dezintegraci (rozpadu) hornin a zvětralin

Charakter horniny – zpevněná X nezpevněná
Obsah vody – záleží na pórovitosti, propustnosti… Ve všech směrech stejná, málo i hodně způsobuje větší náchylnost k vzniku svah. pohybů
Sklon a stabilita svahu – jemný písek 30°, hrubý písek 40°, štěrk 45° -> rozpad
Spádový úhel a vodní nasycení ovlivňují pohyb hmoty

Podle deformačního charakteru rozlišujeme:
Skluzy (slide) – u báze, neustálý kontakt s podložím
Proudy (flow) – v celém objemu, pro tekuté materiály
Řícení - oddělování materiálu podle trhlin, bez kontaktu s podložím

Dále rozdělujeme např. podle rychlosti, charakteru minerálu apod.
Brekcie – sediment, vznikl ledovcovým nebo suchozemským způsobem. Hrubá zrnitost, stmelené, ostrohranné.

1) Pomalé svahové pohyby - Rychlost m/rok
Soliflukce – půdotok -> hákování vrstev (i sunutí povrchu – opilý les)
ve vyšších zem. šířkách. zmrzlá půda, vrchní část roztaje – kaše, taje, sune se dolů

2) Středně rychlé svahové pohyby – sesuvy – Rychlost cm/den až cm/s
Plošný sesuv – větší plocha se sesune dolů – utrhne se
Proudový sesuv – k sesuvu dojde spíše u užší části svahu, typické pro lávu - teče

3) Rychlé (katastrofické) pohyby – Rychlost km/s
Skalní řícení
Talus – osyp
Skalní sesuv
Bahnotok (mudflow)
Úlomkotok (debris flow)
Turbiditní proudy – vznik turbiditu (sled usazených hornin vzniklý opakovaným usazováním turb. proudů)

Podzemní voda

Unášecí schopnost transportního média je přímo úměrná rychlosti a viskozitě.
Celkové množství vody na Zemi je neměnné.
Laminární proud – např. voda, led; částice plují poměrně lineárně
Turbulentní proud – voda, vzduch; částice se pohybují chaoticky, nahodile
Podzemní voda tvoří 1,2% hydrosféry

Infiltrace – vstup vody do půdního horizontu skrz: zóna provzdušnění, pásmo kapilární třásně, hladina podzemní vody -> saturace (stav nasycení, voda vyplňuje veškerý pórovitý prostor)
Meteorická voda – infiltrovaná (vsáklá) z povrchu
Magmatická voda – kondenzovaná z par unikajících při chladnutí magmatu
Solanky – hyperkoncetrované vody
Kolektor – gravitační voda jím protéká snadněji (= akvifér).
Může mít Volnou hladinu (tlaky kolektoru a atmosféry se rovnají), Napjatou hladinu (tlak kolektoru větší než atmosféra = artéská voda)
Izolátor – Horší propustnost.
Puklinová propustnost – voda v puklinách hornin
Průlinová propustnost – voda v meziprostoru hornin
Zvodeň – akumulace podzemní vody

Kliváž – metamorfní foliace, hustě vyvinuté, zároveň paralelní sekundární plochy - štípatelnost
Budináž – tahovými silami způsobené roztrhání pevnější vrstvy obklopené plastičtějšími vrst.
Foliace – hornina má nějaké přednostní uspořádání (anizotropii). Usměrnění
Lineace – např. paralelní uspořádání zrn, vnějším vlivem
Rychlost proudění podzemní vody ovlivněna: Pórozita hornin, propustnost (ta závisí na pórozitě, tvaru a uspořádání pórů), hydraulický gradient (spád)
Rychlost cm/den – m/rok
Směr – z elevace do deprese – v homogenním prostředí (výška hladiny kopíruje reliéf)
Podzemní voda proudí hlavně laminárně: nízká mechanická erozní schopnost, převažuje chemické působení
Hydroizohypsy – „vrstevnice podzemní vody“, čáry spojující místa se stejnou výškou hl. p. vody"

Důležité pojmy jsou značeny barevně a kurzívou. Součástí práce je drobné schéma.