"Soudnictví a jeho organizace
Základním právním pramenem pro oblast soudnictví je Ústava České republiky. O moci soudcovské pojednává hlava čtvrtá. V článku 81 se uvádí, že soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. V článku 82 je garantována nezávislost soudců, jejich neodvolatelnost proti jejich vůli. Zároveň je vymezena inkompatibilita soudcovské funkce s jinými funkcemi ve státě. Články 83 až 89 pojednávají o Ústavním soudu jako orgánu ochrany ústavnosti v České republice. Články 90 až 96 pojednávají o organizaci soudnictví, vymezují požadavky na to, kdo může být soudcem, kdo jmenuje soudce, vázanost soudce zákonem a konečně rovnost občanů před soudem.
V páté hlavně Listiny základních lidských práv a svobod je vymezeno právo na soudní a jinou právní ochranu. Je zde garantováno, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Dále jsou v Listině garantována základní práva účastníků soudního řízení, jako právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. , právo na právní pomoc v řízení před soudy, právo na tlumočníka před soudem, jestliže se soudní řízení vede v jazyce, který neovládá. Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Každý má právo, aby jeho věc byla projednávána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a by se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
Soudní soustava České republiky navazuje na soudní soustavu ČSFR s tím, že byl zrušen nejvyšší soud ČSFR a naopak vznikly vrchní soudy. V současné době tedy v České republice působí následující soudy:
• Okresní soudy
• Krajské soudy
• Vrchní soudy
• Nejvyšší soud České republiky
Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud, působnost okresních soudů zde vykonávají obvodní s
soudy. Součástí této soustavy je i obchodní soudnictví a správní soudnictví, které je vykonáváno řádnými soudy.

Okresní soudy
Nejnižším článkem soudní soustavy jsou soudy, které vykonávají prvostupňové řízení jak ve věcech trestních, tak civilních. Zákon rovněž stanovuje, že okresní soudy v občanském soudním řízení také přezkoumávají rozhodnutí jiných orgánů.
Okrasní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů, dalších soudců a přísedících. Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Senáty okresního soudu se skládají ze soudce a dvou přísedících.
V občanskoprávním řízení okresní soudy projednávají a rozhodují věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i obchodních vztahů včetně vztahů podnikatelských a hospodářských, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Občanský soudní řád příslušnost okresních soudů vymezuje negativně, tak že rozhodují vše co nepřísluší krajským soudům nebo vrchním soudům. Můžeme tedy hovořit o obecné příslušnosti, kdežto v případě příslušnosti krajských soudů o příslušnosti zvláštní.
Ze sféry práva občanského rozhodují například spory z oblasti práv věcných, vlastnických práv, v jejich rámci i spory týkající se institutu spoluvlastnictví a bezpodílového spoluvlastnictví manželů, práva k věcem cizím, mezi nimi i zástavní právo, právo podzástavní, spory z oblasti věcných břemen..
Některé okresní soudy jsou pověřeny vedením obchodních rejstříků. Těmto soudům se říká rejstříkové soudy. Obchodní rejstřík vede pověřený okresní soud v sídle krajského soudu.
V trestním řízení rozhodují okresní soudy o všech trestných činech s výjimkou těch, o niž podle zákona rozhodují v prvním stupni krajské soudy. V oblasti správního soudnictví jsou okresní soudy věcně příslušné pouze k přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon."