"1) Úvod:
Chorvatsko bylo od 9. do 12. století samostatným knížectvím a královstvím, nynější Republika Chorvatsko je jedním z nejmladších evropských států; jeho ústava byla přijata
22. prosince 1990 a mezinárodního uznání se mu dostalo 15. ledna 1992. Uznáním mezinárodní subjektivity a přijetím Republiky Chorvatsko do OSN 22. května 1992 byla dokončena důležitá etapa v utváření nového státního postavení země v evropských a světových poměrech. Po pádu komunistického režimu ve svobodných volbách na jaře 1990 se Chorvatsko stalo zemí parlamentní demokracie, jejíž politický systém je založen na úctě k lidským právům, k moci práva, na národní rovnoprávnosti, nedotknutelnosti vlastnictví, soukromém podnikání a svobodě trhu, sociální spravedlnosti a systému více politických stran. Právní systém je v souladu se soudobým evropským zákonodárstvím. „Chorvatsko bylo v 90. letech vnímáno jako poloprezidentský systém, ale po novele ústavy z 4. prosince 2001 se stala běžnou parlamentní demokracií.“ V rámci přiblížení politického systému Chorvatska se zaměřím na podrobnější popis výkonné, zákonodárné a soudní moci, voleb a volebního systému a také charakteristiku politických stran a stranického systému. Státním zřízením Chorvatska je parlamentní republika, hlavou státu je prezident.

2) Zákonodárná moc
Veškerá zákonodárná moc náleží Poslanecké sněmovně Chorvatského parlamentu, který je od roku 2001, kdy byla novelou ústavy z 28.3. zrušena Župní sněmovna , jednokomorový. Chorvatský parlament ( Hrvatsi sabor) se schází 2x za rok, jinak pouze na přání nadpoloviční většiny poslanců, prezidenta republiky nebo vlády, popř. na popud předsedy sněmovny, který musí vyvolat hlasování.

V souladu s ústavou má Sabor tyto základní pravomoci :
1. Rozhoduje o přijímání a změnách Ústavy.
2. Přijímá zákony.
3. Přijímá státní rozpočet.
4. Rozhoduje o válce a míru.
5. Přijímá Strategii národní bezpečnosti a obrany.
6. Realizuje občanskou kontrolu nad ozbrojenými silami a bezpečnostními službami.
7. Rozhoduje o změnách hranic.
8. Rozepisuje referendum.
9. Kontroluje práci vlády a dalších činitelů odpovědných parlamentu.
10. Uděluje amnestii za trestné činy.

Poslanci jsou voleni na čtyřleté období. Předsedou Saboru je od 22. prosince 2003 Vladimir Šeks (HDZ). Sabor má v souladu s ústavou nejméně 100 a nejvíce 160 poslanců, kteří jsou voleni tajným hlasováním ve všeobecných volbách. V parlamentních volbách (proběhly 23.11.2003) vzniklo takto 152 poslaneckých mandátů. Z tohoto počtu získalo HDZ 66 mandátů (z nichž jsou 4 za diasporu), SDP 34 mandátů a její koaliční partneři IDS, Libra, LS celkem 9 mandátů. Třetí stranou se stala HNS s deseti poslanci a jejich koaliční partner Primorsko-goranská strana s jedním poslancem. HSS disponuje 9 mandáty, radikální HSP 8, strana důchodců HSU 3, koalice HSLS/DC také 3 a jeden mandát má Chorvatská demokratická rolnická strana HDSS. Osm poslanců reprezentuje národnostní menšiny.
.
Volby do Saboru proběhly podle novelizovaného volebního zákona takto:
• volilo se v 10 volebních okrscích, přičemž v každém z nich bylo rozděleno 14 poslaneckých mandátů (celkem 140 mandátů);
• dále bylo obsazeno 8 mandátů „menšinových poslanců“
• mandáty „za diasporu“; jejich počet není pevně stanoven; závisí na počtu platných hlasů odevzdaných voliči z diaspory, kde volby probíhají na tzv. volných „kandidátních listinách“."