1.

Úvod

2.	Nesystematické teorie

2.1	Vznik elit

2.2	Antické teorie a křesťanství

3.	Systematické teorie

3.1	N. Machiavelli

3.2	J.G. Fichte

3.3	Novověká dichotomie

3.4

A. Comte

4.	Základní elitářské teorie

4.1	F. Nietzsche

4.2

G. Mosca

4.3

V. Pareto

5.

Závěr

6.	Seznam použité literatury

Dalším teoretikem elit je Gaetano Mosca. I Mosca se intenzivně zabývá řešeními vedoucími z krize tehdejší demokracie. A také pro něho je východiskem popření Rousseauovy vize demokracie.
Jeho teorie vychází z myšlenky kontinuálního historického vývoje elity, kde platí určité zákony. Hlavním motivem je vždy boj. Na tomto místě Mosca rozlišuje dvě stádia: stadium předcivilizační a civilizační. V stadiu předcivilizačním bylo meritem boje přežití, potrava nebo samotná existence. Kdežto ve stadiu civilizačním je to boj o vyniknutí. „Ve všech společnostech – od společností, které jsou slabě vyvinuty a sotva dosáhly červánků civilizace, až k nejpokročilejším a nejsilnějším společnostem – se objevují dvě třídy: třída, která vládne a třída, která je ovládána. Vládnoucí třída je vždy méně početná, plní všechny politické funkce, monopolizuje moc a využívá výhod, které moc přináší, zatímco druhá, početnější třída je jí řízena a kontrolována způsobem více méně legálním, více méně arbitrážním a násilným; tato druhá třída vždy zásobuje vládnoucí třídu materiálními prostředky, které jsou nezbytné pro životnost politického organismu.“
Mosca zde ukazuje, že i demokracie a její politická moc je v rukou malé skupiny boháčů, protože vlastnictví produkuje moc stejně jako recipročně moc produkuje vlastnictví. Tímto se samy popírají ideály demokracie, čímž Mosca dokazuje nepravdivost ideálů tohoto režimu a klade si za úkol vyvrátit demokratickou teorii."

Seminární práce z Úvodu do politologie. MU Brno, Fakulta sociálních studií - Katedra politologie.