"STAROVĚKÉ ŘECKO

- antika (1000 př. n. l. – 500 n. l.) – vrchol dějin starověku, období dějin starověkého Řecka a Říma
- přesun těžiště dějin do zemí kolem Středozemního moře – klasické starověké státy
- přeměna občinové držby půdy v individuální soukromé vlastnictví
- rozvoj řemesel, obchodu, peněžního hospodářství
- rozhodující postavení mají svobodní, plnoprávní občané s všeobecným vzděláním, demokracie
- vzrůst počtu otroků
- antická kultura základem pozdější evropské vzdělanosti
- objev železa kolem r. 1000 př. n. l.
- Řecko na jižní části Balkánského poloostrova, území prostoupené pohořím s velehorami – nesnadné kontakty mezi oblastmi, četné zálivy - přístavy
- nové řecké kmeny: Achajové (mykénská kultura), Aiolové (severočeští), Iónové (střední Řecko), Dórové (ze sev. oblasti Balkánského pol.)

1) Nejstarší období

- tzv. temné období nebo homérská doba
- 1100 – 800 př. n. l., kulturní úpadek (Dórové rozvrátili mykénskou civilizaci), informace o životě Řeků v Homérových básních
- tzv. homérská společnost, vznik větších rodů (fratrie), v čele stařešina, sdružování v kmeny, v čele vojenský náčelník
- moc basileů (králů), nejpočetnější vrstva svobodní rolníci, nejnižší vrstva bezzemci, patriarchální ráz otroctví
- způsob obživy: zemědělské hospodářství
- řemeslná výroba: železné sekyry, hrnčířství
- mořeplavba na ostrovy v Egejském moři a pobřeží Malé Asie = 1. řecká kolonizace
- Homérovy eposy zachycují dobu od 12. st. př. n. l.
- Ílias: o událostech skoro dvou měsíců z posledního (10.) roku obléhání Tróje Řeky
- Odysseia: posledních 41 dní návratu Odyssea, bojovníka z trojské války, na rodný ostrov Ithaku
- bohové homérské doby jsou antropomorfní – líčeni jako lidé i s lidskými slabostmi, ale krásnější, silnější a nesmrtelní, sídlili na Olympu
- k zjišťování vůle bohů sloužily věštírny (Apollónova v Delfách), s kulty bohů sloužily slavnosti s atletickými a múzickými závody

2) Doba archaická

- 800 – 500 př. n. l., vláda rodové aristokracie, růst podílu práce otroků, přechod ke klasickému otrokářství
- zdokonalování zemědělství, rádlo jako orné nářadí
- růst majetkové diferenciace a nerovnoměrnosti vývoje (pastevectví v horách x zemědělství v přímořských oblastech)
- vznik městských států (polis)
- rozkvět vzdělanosti – rozšíření písma – tzv. řecká alfabeta z fénické abecedy, zaznamenány i samohlásky
- vzniku jednotného státu bránily hory, tím pádem odlišný společenský i kulturní vývoj jednotlivých částí Řecka

- velká druhá řecká kolonizace v 8. – 6. st. př. n. l., snaha získat novou půdu, potřeba surovin, odbytiště zboží, dovoz otroků…
- zakládání kolonií a osad – v jižní Itálii a na Sicílii, v záp. Středomoří, v severní Africe..
- přínosy kolonizace: podpora dálkového obchodu, kontakt s civilizacemi Předního východu, rozvoj peněžního hospodářství, dokonalé řecké lodi (vliv Féničanů)

- sociální problémy řeckých měst: zemědělská aristokracie – rozsáhlé pozemky a velká stáda v soukromém vlastnictví, chudnutí svobodného rolnictva
- hospodářský vzestup středních vrstev, měli úsilí o podíl na politické moci
- období tzv. řecké tyranidy koncem 7. st. př. n. l. – přechodná forma vlády, v Korintu, Efesu, Milétu, nejdéle v Athénách a na ostrově Samos
- politické problémy řešeny v radě, shromáždění, sepsání zákonů
- v 7. – 6. st. timokracie – rozhodující moc bohatých bez ohledu na urozenost, rozsah politických práv podle výše majetku"