"Ekonomika sportu
Sport jako ekonomický statek, politika sportu, cíle, aktéři ve sportu, ekonomická globalizace sportu, organizace ve sportu, zdroje financování sportu, státní podpora sportu, programy, úloha orgánů státní správy, aktivity územních samospráv

Sport jako ekonomický statek – dle nositele nákladů rozlišujeme sport jako:
- čistý veřejný statek
• sport přispívá k regeneraci fyzických a duševních sil – pozitivní externalita – a proto stát podporuje sportovní činnosti občanů
• sport za určitých okolností splňuje základní podmínku pro vymezení veřejného statku:
o nevylučitelnost ze spotřeby – možnost provozovat řadu sportů aniž bychom byly ve své spotřebě omezováni a jeho spotřeba omezovala jiné občany
o nedělitelnost ve spotřebě – z důvodu, že neznáme zpravidla lokalizaci a přesný počet spotřebitelů mohou nastat problémy s místem a časem spotřeby – podmínce nevylučitelnosti lze vyhovět koordinací místa a času
o nulové mezní náklady – omezeno na určité druhy sportů – obecně však platí, že náklady na údržbu a provoz sportovního zařízení jsou stejné, ať je využívá hodně/málo zájemců

- smíšený veřejný statek – lze rozdělovat pro spotřebitele dle kvantity, ale ne dle kvality
• kvalitu poskytovaného statku snižuje počet jeho uživatelů (lyžařské sjezdovky, bazén)
• rozhodující je úroveň mezních nákladů
• pokud chceme zachovat optimální kvalitu, je nutné při zvýšeném počtu spotřebitelů rozšiřovat možnosti nabídky (výstavba nových areálů, časové usměrnění, poplatky)

- soukromý statek – vyskytuje se nejčastěji tehdy, když:
• se spotřebitel nehodlá/nemůže přizpůsobit určitým omezením, která souvisí se spotřebou (časové podmínky, snížená kvalita)
• je o daný statek příliš vysoký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci v požadovaném rozsahu
• jde o sport, jehož provozování je finančně náročně (kurty v obci kde jsou 2 zájemci)"

Součástí práce je schéma.