"Efekty vzdělávání
Faktory nabídky a poptávky ovlivňující výši výdajů na vzdělávání. Financování vzdělávání z veřejných a soukromých zdrojů, správa finančních prostředků na primární, sekundární a terciární úrovni, mechanismy financování vzdělávání.

V současné době je ve všech vyspělých zemích rostoucí úroveň vzdělání považována za významný nástroj pro dosažení hospodářské prosperity a nástroj ke zmírňování sociální nerovnosti.

Efekty vzdělávání jsou tedy nejen individuální, ale i společenské. Investice do vzdělávání přinášejí jak užitek individuální tak i kolektivní. Svým charakterem jsou tyto užitky současně ekonomické i sociální.

Účinky vzdělávání jsou finanční, spočívající v přínosu individuálního příjmu k investici, i nefinanční, projevující se ve vyšší produktivitě práce a obecně lepším uplatnění na trhu práce. Sociální efekty rostoucí úrovně vzdělání lze vidět v již zmíněném lepším uplatnění na trhu práce. Se zvyšujícím se vzděláním se jedinec také stává lépe vybaveným pro zdravý způsob života, kvalitní rodinný život, apod. Přestože dopady na celou ekonomiku je obtížné měřit, vliv lidského kapitálu na produktivitu a ekonomický růst je zřejmý.

K základním ekonomickým faktorům nabídky a poptávky, které ovlivňují výdaje na vzdělávání, patří zejména:
• ekonomická vyspělost země, vyjádřená například velikostí vytvořeného hrubého domácího produktu na obyvatele
• demografická struktura země; zejména počet obyvatel v příslušných věkových skupinách odpovídajících jednotlivým úrovním vzdělávání (základna pro potenciální počet dětí, žáků, studentů)
• priority veřejné politiky - promítají se do podílu a výše prostředků vynakládaných na vzdělávání z hrubého domácího produktu i do rozdělování prostředků z celkového objemu prostředků určených na vzdělávání na jednotlivé úrovně vzdělávání
• životní úroveň obyvatel (příjem na hlavu i individuální, resp. rodinné, preference ve vztahu ke vzdělávání)
• cenová úroveň prostředků na vzdělávání
• organizace a způsob výuky"