"Problém alokace zdrojů v ozbrojených silách
Ozbrojené síly se příliš ekonomicky neliší od ostatních subjektů smíšené ekonomiky. K plnění určených úkolů potřebují personál a majetek. Specifikou je „vojenská matematika“, spočívající v propočítávání potřeby lidských zdrojů a jejich kapitálového vybavení, která je používána k odhalování naděje úspěchu vojenské operace/manévru.

Logika této zvláštní „vojenské matematiky“ je postavena na asymetrii sil mezi útočícím státem a státem bránícím se.

Důsledkem uvažování o zdrojích ozbrojených sil v pojetí „vojenské matematiky“ je poznání, že dostatek zdrojů pro potřeby ozbrojených sil ve stavu ohrožení státu nelze ve smíšené ekonomice zajistit jinak než zavedením příkazové ekonomiky a potřebné zdroje administrativním zásahem obstarat ozbrojeným silám z civilního sektoru.

Potřeba personálu a jejich kapitálového vybavení je dána tzv. tabulkami mírových počtů (TMP). Krizová situace stavu ohrožení státu však tyto vztahy neruší, ale nutí ozbrojené síly ve velmi krátkém období přejít do stavu připravenosti čelit krizové situaci. Pro válečnou situaci to znamená přechod na charakteristiky tzv. tabulek válečných počtů (TVP).

Překonat omezení u kapitálového vybavení lze vytvářením jeho zásoby nebo administrativním zásahem, který se označuje jako mobilizace (uvádění do válečné pohotovosti).

V okamžiku, kdy ozbrojené síly přecházejí z mírového stavu do pohotovostního stavu, je smluvní najímání personálu nahrazeno povoláním branně povinných do vojenské služby. Takto je rekrutováno vojsko (je zvětšován jeho počet). Mírové pořizování majetku, služeb a prací je označované jako akvizice (získání k určitému účelu).

Používání „vojenské matematiky“ ve veřejném sektoru je dáno faktem, že vedle sebe leží malé a velké státy, tj. státy s různým branným potenciálem, který je předurčuje buď do role obránce, nebo útočníka."