"DETERMINACE PRODUKTU
Model důchod-výdaje
Autory modelu jsou američtí ekonomové L. R. Klain, A. H. Hansen a P. A. Samuelson. Někdy je nazýván modelem multiplikátoru nebo modelem 45o. Jde o jednoduchý keynesiánský model, který sleduje, jakým způsobem ovlivňují změny jednotlitých složek agregátních výdajů celkový reálný důchod.

Předpoklady:
 rigidní ceny (cenová hladina je konstantní  Y=YN)
 výše úrokové míry je konstantní
 amortizace je 0
 AD = Y

Přičemž Y je skutečně vyrobený produkt a AD jsou zamýšlené koupě. Produkt je determinován AD, pokud bod, kterým křivka AD protíná osu 45o (AD = Y)je ekonomika v rovnováze, protože celkové výdaje jsou stejné jako nabízeny produkt.

Když firmy špatně odhadnou zamýšlenou poptávku pak rozdíl Y – AD představuje neplánované zvýšení nebo snížení zásob.
- recesní mezera: Y > AD YYK, UUN,
- inflační mezera:Y < AD YYK, UUN,

Rozlišujeme rovnováhu v:
 dvousektorovém modelu
 třísektorovém modelu
 čtyřsektorovém modelu:

Rovnováha ve dvousektorovém modelu
Disponibilní důchod:
Celkový disponibilní důchod domácností je rozdělován na částku určenou na spotřebu (C) a částku určenou na úspory (S).

Spotřeba domácností:
Spotřební fce je předpokládaný přímo úměrný vztah mezi úrovní národního důchodu a plánovanými spotřebními výdaji domácností.



 autonomní spotřeba (C0) – je ta složka spotřeby, jejíž výše je nezávislá na výši důchodu (tato složka je dána tím, že ať v daném měsíci vyděláme více či méně, udržujeme na určité stabilní výši výdaje na základní potraviny, oděvy, MHD atd.
 indukovaná spotřeba (C1) – její výše je závislá na výši důchodu, když se disponibilní důchod zvyšuje, zvyšuje se také spotřeba
 mezní sklon ke spotřebě (mpc) – určuje počet jednotek, o který se zvýší výdaje na spotřebu, jestliže se disponibilní důchod zvýší o jednotku



Celková spotřeba vzroste:
 vzroste-li autonomní spotřeba
 vzroste-li disponibilní důchod
 vzroste-li mpc

V jednoduchém keynesiánském modelu je spotřeba funkcí běžného disponibilního důchodu.
 Růst důchodu, znamená růst potřeby a pohyb po křivce spotřeby.
 Růst autonomní spotřeby, znamená růst spotřeby a posun křivky spotřeby.
Faktory vedoucí k růstu autonomní spotřeby:
 skutečný nebo očekávaný růst bohatství
 očekávání vyššího budoucího důchodu
 pokles cenové hladiny
 očekávaný růst míry inflace
 pokles úrokových sazeb
 snížení daní."

Součástí práce jsou grafy o rozsahu cca 3 stran.