"MEZINÁRODNÍ DĚLBA PRÁCE. MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ INTEGRACE
Mezinárodní dělba práce
Přenesení procesu dělby práce mezi subjekty do světového hospodářství. Rodí se na základě materiální podmíněnosti rozvoje ekonomických subjektů světového, hospodářství, jejich produkčních možností, specializačních procesů a kooperačních vazeb. Mezinárodní dělba práce podmiňuje světové směnné procesy a řeší rozpor mezi specializovanou a univerzální stránkou výroby. Stupeň rozvoje mezinárodní dělby práce je odvozen od úrovně všech ekonomik účastnících se tohoto procesu.

Může se jednat o proces mezi dvěma ekonomikami, skupinou ekonomik nebo v rámci celé světové ekonomiky.

Vývoj teorií zahraničního obchodu
PROTEKCIONISMUS
Etapa merkantilismu (14. - 18. stol.)
Cílem bylo hromadění bohatství (zlato) prostřednictvím zahraničního obchodu. Podpora proexportní výroby, resp. zavádění odvětví nahrazující import.

Protože podvazování importu zpomaluje rozvoj hospodářství, pozdější varianta přistupovala k teorii aktivní obchodní bilance.

LIBERALISMUS
F. Quesnaye - je nutné v rámci obchodní bilance směňovat vlastní výrobky vůči zahraničním produktům a v případě nerovnováhy rozdíl pokrývat vývozem drahých kovů. Představitel fiziokratismu.

Fyziokraté
Zdrojem bohatství byla práce v zemědělství. Pokud dochází k přílivu peněz do ekonomiky, dochází k růstu cen, což se záporně projeví na situaci v zemědělství. Fyziokraté nebyli proto příznivci aktivní obchodní bilance.

D. Hume - bohatství je v množství vykonané národní práce a patřil mezi zakladatele pracovní terie hodnoty. Došel k poznání, že země vyváží zboží s nejnižšími výrobními náklady a dováží zboží, které není schopna sama vyrobit, nebo je vyrábí za vysokých nákladů.

Na základě formující se kvantitativní teorie dospěl k principu samoregulujícího mechanismu v zahraničním obchodě vysvětlitelného pomocí teorie fluktuující masy peněz /Země s aktivním saldem dostává drahé kovy, což vede k růstu cen. Dovážené zboží se stává lacinější a vývoz se prodražuje. Dojde k odlivu drahých kovů a následuje pokles cen, znevýhodnění dovozu a zvýhodnění vývozu/.

Vytyčil pojetí svobody světového obchodu.

A. Smith - odmítá zasahování státu do zahraničního obchodu. V jeho pojetí se každá země zaměří na výrobu a export zboží, ve kterém má nejnižší výrobní náklady. Tím dochází ke specializaci a k absolutním úsporám výrobních nákladů. Celou teorii známe pod názvem teorie absolutních výhod.

D. Ricardo - rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.
J.S. Mill - Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.

B. Ohlin - jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele, jehož je relativní dostatek, je nižší."

Práce obsahuje grafy o rozsahu cca 1 strany.