"Úvod - Ve svém referátu bych vás chtěla seznámit s rodem Přemyslovců v Českých zemích a zároveň s Německou říší:
 Přemyslovská knížata v Čechách a jejich vztahy s Německou říší - vztahy panovníků obou zemí
 Jak byla upevněna jejich moc v zemi, kdo koho si podmaňoval nebo jestli si byli rovni
 Uvědomit si slabost nebo naopak sílu jednotlivých panovníků, jejich taktiku „boje“ o vládu ve své zemi, který panovník uměl vládnout a postarat se o svou zemi, který nikoli apod.
Myslím si, že to jsou otázky a následně odpovědi, ze kterých bychom si měli vzít ponaučení i v dnešní době.
S jednotlivými panovníky vás jistě nemusím seznamovat, jejich velmi mnoho a jistě je dobře znáte. Seznámím vás jen s těmi, kteří jsou zajímaví buď tím, že pro svou zem neudělali naprosto nic a nebo naopak se za ní uměli postavit.


1) Počátky Německé říše, nebo spíše Svaté říše římské

Dějiny Německa začínají v 8. století christianizací germánských kmenů, obývajících území nynější Spolkové republiky Německo.

2.2.962 byl prohlášen císařem Ota I. Saský (jeho otec byl saský vévoda Jindřich I., zvaný Ptáčník, který získal královskou korunu a těžiště své vlády přenesl do severoněmecké oblasti. Jeho potomci pak výrazně rozšířili svlj vliv v německých zemích a podnikali uzemní výboje východním a jižním směrem. ) a to je zároveň i den vzniku Svaté říše římské, jejíž existence trvala až do roku 1806. V době svého největšího územního rozsahu zahrnoval tento státní útvar teritorium dnešního Německa, Rakouska, Slovinska, Česka, západního Polska, Nizozemí, Belgie, Lucemburska, východní Francie, Švýcarska a většiny severní Itálie. Od poloviny 15. století se tento poměrně heterogenní celek nazýval „Svatou říší římskou národa německého“.

Svatá říše římská = nadnárodní útvar, jehož cílem bylo sjednotit křesťany v prostoru západního a východního křesťanství a bojovat proti pohanům.

Římští císařové postrádali dostatek volenských a hospodářských sil nejen k ovládnutí Evropy, ale i k upevnění svého vlivu. Jejich vládu uznávali především německé oblasti. Proto středověká Evropa používala k označení římsko německý císař, poněvadž všichni středověcí římští císaři byli zároveň panovníky v německých zemích.

Existence východofrancké říše a zrod Svaté říše římské položily základy ke vzniku středověkého Německa. Římsko německý trůn nebyl dědičný,ale volitelný – panovník závisel na vůli šlechticů.
Rozpad východofranské říše na řadu vévodství (Bavorsko, Sasko, Švábsko). Východní část Francké říše po r. 843 obdržel Ludvík Němec (podle něho Německo). Německé země trvaly na své samostatnosti, tento stav trval až do r. 1871 (např. Bavorsko nemělo za hlavní město Mnichov, ale Řezno).
Jeho nástupcem se stal Ota II. 973 – 983. Za ženu si vzal byzantskou princeznu Theofanu. Oživil antickou renesanci, vznikla tak otonská renesance. V době své vlády usiloval o další sblížení německého a italského území.
Po něm nastupuje Ota III. 983 – 999 (1002).
Pak se na trůně střídají Konrádové a Jindřichové.

2) Bořivoj a počátky Přemyslovců v Čechách
Sice se s jeho vládou Německé země nespojují, ale jen pro přesnost začnu svůj referát knížetem Bořivojem, s nímž vstupujeme do nového údobí českých dějin, kde definitivně může skončit bájné vyprávění. Po pádu Velké Moravy se pomyslné těžiště dějin přeneslo do Čech, možná přesněji do jejich středu, kde vznikalo české knížectví. Kníže Bořivoj byl první historicky známý Přemyslovec, první historicky doložený kníže. S Bořivojovým jménem je trvale spojena, jak už jsem se zmínila, stavba Pražského hradu. Možná tu kdysi stávala pohanská svatyně, ale o okamžiku, kdy sem přenesl své sídlo, stálo tam něco daleko významnějšího – kamenný stolec českých knížat. Právě zde se až do konce knížecího období v Čechách uskutečňoval rituál nastolení českých knížat. Tento knížecí stolec nacházíme na řadě míst Evropy (Skandinávie, Irsko…). Společné těmto stavbám je, že se nacházely volně na poli před branami hradu."

Důležité informace jsou značeny tučně či barevně.