"Kognitivní psychologie: zabývá se tou skupinou psychických procesů, která se účastní poznávání světa kolem nás, ale i toho, co se děje v nás samotných.. Lidský organismus pomocí nich získává informace (počitky, vjemy), uchovává si je (paměť, učení, představa) a zpracovává (myšlení spjaté s řečí).
Tento směr se rozvinul v polovině 60. let minulého století v USA. Na rozdíl od behaviorismu zdůrazňuje stále více vliv subjektivních faktorů na způsob zpracování informací.
VNÍMÁNÍ (percepce)
Nejjednodušší, primární poznávací schopnost, jež je založena na smyslovém zobrazení reality.
Vnímání je poznávání přítomnosti, je založeno na aktuálním kontaktu s poznávanými podněty.
Úvodní a základní adaptivní proces, vystupující v úzké souvislosti s předmětnou činností a pamětí.
Nejdůležitější funkcí je orientace v prostředí s následnou regulací chování jedince (adaptační funkce).
Podstatou vnímání je centrální zpracování senzorických dat (vstupních údajů) do smysluplných struktur (celků umožňujících subjektu účelnou předmětnou činnost).
Jde o přímé smyslové poznávání předmětů a jevů jako celku.

Zrakové centrum leží v týlním laloku.
Sluchové centrum leží v týlním laloku.
Chuťové centrum leží na rozhraní čelního a temenního laloku.
Čichové centrum leží v týlním laloku v blízkosti hipocampu.
Proces vnímání:
Podnět působí na smyslové orgány, ty vyvolávají podráždění nervové tkáně, vzniká vzruch, ten je veden dostředivými (aferentními) drahami do mozkových hemisfér a tam vyvolávají nějaký vjem. Odstředivými (eferentními) drahami dojde vzruch do příslušného orgánu.
- základní proces orientace v situaci
- realizuje se jím kontakt (interakce) jedince s prostředím
- schopnost přijímat vnější a vnitřní podněty (hlad, bolest, zima, teplo…)
Význam vnímání:
Vystupuje jako biologicky účelové modelování životního prostředí, vytváří druhově specifický obraz tohoto prostředí.
Jde o aktivní a výběrový proces odběru informací, který má zásadní význam pro život individua.
Slouží potřebě orientace v prostředí.
Individuální specifičnost vnímání, příklady:
- vrozená výbava organismu i smyslových orgánů
- temperament
- individuální způsob prožívání
Příklad: Chřestýš má mezi okem a nosním otvorem specifický smyslový orgán pro vnímání tepla, což mu umožňuje vnímat tělesné teplo zvířat, které se jen nepatrně odchaluje od teploty prostředí. Toto „třetí oko“ mu tím umožňuje noční lov.
Každý člověk zpracovává a interpretuje smyslově zprostředkované informace jiným způsobem. Zpracovávání vnímáním je závislé na minulé zkušenosti, vjemy jsou srovnávány s paměťovými představami.
Při vnímání se v rámci koordinace s ostatními poznávacími funkcemi uplatňují běžné kognitivní operace jako je analýza a syntéza, srovnávání, třídění i kategorizace.
Percepční cykly (kognitivní mapy):
Jsou to naše očekávání, která nás připravují na informace určitého druhu.
Kognitivní mapa umožňuje člověku orientaci v jeho životním prostředí a jeho životní praxi.
Zákony strukturující vnímání, příklady:
Gestaltistická psychologická škola: vznikla v 1. pol. 20. století a zabývala se vnímáním. Gestaltisté zdůrazňovali význam celku, který není pouhým souhrnem částí, ale představuje samostatnou specifickou strukturu.
Gestalt zákony:
1) zákon figury a pozadí
2) zákon blízkosti
3) zákon generalizace
4) zákon uzavřenosti
5) zákon dobrého tvaru
6) princip konstantnosti"

Práce obsahuje tabulky a nákres o rozsahu cca 1 strany. Důležité informace a orientační body textu jsou značeny tučně či podtržením.