"PODZÁSTAVNÍ PRÁVO
- podle ustanovení § 173 odst. 1 občanského zákoníku vznikne podzástavní právo zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc

- ke vzniku podzástavního práva není zapotřebí souhlasu vlastníka zasta¬vené věci

- jedná se o obdob¬ný právní vztah mezi zástavním věřitelem a zástavcem na straně jedné a poddlužníkem - dlužníkem ve vztahu k zástavci na straně druhé
- ozná¬mení o vzniku podzástavního práva musí mít shodně s úpravou zástavní¬ho práva k pohledávce písemnou formu, čímž se po formální stránce toto oznámení liší od oznámení o postoupení pohledávky

ZADRŽOVACÍ PRÁVO
- zadržovací právo, označované též jako právo retenční, patří mezi věcná práva k věci cizí
- svým obsahem se zřejmě nejvíce blíží ruční zástavě.

- rozdíl mezi zadržovacím právem a ruční zástavou však spočívá v tom, že zástavní právo - ruční zástava vzniká na základě konsensuálního projevu vůle zástavního věřitele a zástavce, avšak naproti tomu retenční právo vzni¬ká jednostranným projevem vůle osoby, která věc pro zajištění své platné pohledávky zadržela

- podle ustanovení § 175 občanského zákoníku tedy zadržovací právo vzni¬ká v situaci, kdy osoba, jež je jinak povinna movitou věc vydat, je naopak oprávněna ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky

- dalším předpokladem platného vzniku retenčního práva je, že se před¬mět retenčního práva dostal do dispozice věřitele nikoliv lstí či svévolným zmocněním → v takovýchto případech by byl vznik retenčního práva zcela nepřípustný

- zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli předmět retenčního práva zadržet
- oprávněná osoba je povinna zadržení věci a důvody tohoto zadržení oznámit bez zbytečného odkladu dlužníkovi
- forma tohoto oznámení, a to forma písemná, je předepsána pouze v případě, že předmět retenčního práva se dostal do dispozice oprávněné osoby na základě smlouvy, která byla uza-vřena písemně

- zadržovací právo nemůže platně vzniknout ve prospěch osoby, která má movitou věc u sebe za účelem, který je jednoznačně neslučitelný s výkonem retenčního práva, i tato překážka vzniku zadržovacího práva však odpadá, pokud byl na majetek dlužníka podán návrh na prohlášení konkursu

- zadržovací právo má přednost před ostatními věcnými právy, tj. má při zpeněžení přednost nejen před zástavním právem smluv¬ním, ale rovněž i před zástavním právem zákonným či zřízeným na zákla¬dě konstitutivního rozhodnutí soudu či správního úřadu.

- dlužník může přivodit zánik zadržovacího práva tak, že poskytne opráv¬něné osobě jistotu ke splnění jeho pohledávky, avšak tato jistota musí být poskytnuta se souhlasem oprávněné osoby
- zadržovací právo zaniká: zánikem zajišťované pohledávky
zánikem zadržené věci
vydáním zadržené věci dlužníkovi

KUPNÍ SMLOUVA
- § 588 občanského zákoníku
- speciální úprava je i v obchodním zákoníku
- zvláštní ustanovení i v zákoně o ochraně podnikatele
→ jednou stranou je podnikatel a druhou spotřebitel
- platí, že úprava v obchodním zákoníku je úplná, neplatí subsidiárně pro občanský zákoník
- závazkově právní vztah, který vzniká mezi prodávajícím a kupujícím
- předmět → předat kupujícímu dohodnutou věc a převést vlastnické právo
- povinnost kupujícího přijmout a zaplatit kupní cenu
- projev → vůle převést na prodávajícího vlastnické právo
- kupní smlouva - převod vlastnického práva za peníze (je úplatná)
- rozdíly:
 Směnná – dochází k vzájemné směně
 Nájemní – pronajímatel přenechává nájemci právo
 po omezenou dobu daný prostor užívat, nepřevádí však vlastnické právo
 Darovací – bezplatně poskytuji věc či právo

ZVLÁŠTNÍ DRUHY KUPNÍ SMLOUVY
§ 612 – smlouva o prodeji zboží v pohodě
- je omezena smluvní volnost účastníků smlouvy a je zpřísněna odpovědnost za vady
§ 613 – smlouva o prodeji věci na objednávku

Kupní smlouva vzniká dvoustranným právním úkonem, který zakládá synallagmaticky právní vztah
- může docházet i k pluralitě na straně prodávajícího či kupujícího
- musí se dohodnout na ceně → „esentia negoti“
Určení předmětu – podstatná náležitost smlouvy
- musí být dodatečně vymezen
- může to být jak věc movitá, tak nemovitá
- nemovitosti – smlouva musí být písemná, notářsky ověřená

- předmět nemůže být reálná část věci
- (72/1994 o vlastnictví bytů a nebytových prostorů)
- předmět může být i sama nemovitost, bez pozemku
- nemohou to být peníze, ledaže by se jednalo např. o starožitné mince
- může to být i právo, pokud to jeho povaha připouští
§ 118 odst. 1 – 2 předpoklady: a) je převoditelné
b) má majetkovou hodnotu
- nepřevádí se vlastnické právo věci, nýbrž samo to prodávané právo

- dohoda o ceně – smluvní ujednání stran má přednost před zákonem, ledaže by cenové předpisy stanovily nějaký limit – kdyby byl překročen, dohoda by byla neplatná
- projev vůle osob – musí z něj být jasné, že se převádí vlastnické právo na kupujícího"

Důležité informace jsou tučně značeny.