"- vznikl ve 2. polovině 19. Století v USA a od počátku 20. století proniká do Evropy
- z řeckého pragma = čin, jednání
- 2 varianty: 1) populární pragmatismus - vyjadřuje zájmy konzumní společnosti
2) filozofický – řeší 3 problémy filozofie : význam, pravda, poznání
- vycházejí z názoru, že praktická využitelnost klasické filozofie je téměř nulová
- tvrdí, že představy, pojmy a soudy jsou pouhými pravidly jednání - pravdivé jsou
pouze tehdy, jsou-li pro člověka užitečné a jsou-li přínosem pro jeho jednání bez
ohledu na to, zda se shodují se skutečností
- řeší filozofické problémy z hlediska jejich užitečnosti pro člověka
- obecné pravdy neexistují – jelikož to, co je pro jednoho užitečné, může jinému škodit
- v centru – život, všechno je měřeno svou hodnotou pro život
- je účelový; neřeší způsob, příčinu, jak k výsledku dojdeme
- teorie pragmatismu má umožňovat člověku realizaci a seberealizaci v praktickém lidském životě
- navazuje na empirismus a pozitivismus – Hume, Comte, Mill, Spencer
,, Každý je strůjcem svého štěstí, kterého můžeme dosáhnout libovolnými prostředky“
Hlavní představitelé:
USA – Charles Sanders Peirce (1839 – 1914), William James (1842 – 1910), John Dewey
ČSR – Karel Čapek

• William James
- Říká, že teorie má být nástrojem řešení praktických problémů
- Každá teorie se musí ohodnotit z hlediska užitečnosti v praxi
- Je-li teorie v praxi užitečná, je pravdivá
- Užitečnost v praxi je tedy kriteriem pravdy
- užitečnost v praxi se se mění = co bylo pro praxi užitečné dnes, nemusí být užitečné zítra
- proto je pravda relativní, neexistují absolutní pravdy



• John Dewey
- Vytvořil pragmatickou pedagogiku
- Odmítal pevné učební osnovy a plány
- Metoda ,,učení děláním“
,, Není důležité mít znalosti, ale je třeba ovládat metody“

EXISTENCIONALISMUS
- zahrnuje filozofické proudy, které se zabývají existencí člověka ve 20. Století
- vznik po 1. sv. válce, rozšířen po 2. sv. válce
- souvisí s rozpadem hodnot člověka; ztráta jistot v technické společnosti
- odráží pocity člověka – úzkost, rozhodování, velká míra nově nabité svobody, absurdita světa, beznaděj
- pojem existence:
 je vlastní pouze člověku, je to bytí, věci existenci nemají
 je bytí v možnostech ( to jací budeme, není předem dané, ale záleží na tom, co ze sebe uděláme)
 je nám dána jako možnost, jako úkol
 konkrétní člověk se svými problémy a mezní situace, do nichž se dostává"