"Charakteristika
Deprese je intenzivní duševní stav, charakterizovaný pocity duševními i tělesnými. Nemocný poruchou neskutečně trpí. Tíha lidského údělu je nesnesitelná, jelikož není sdílena s druhými – deprese vrhá člověka do samoty a izolace (Janů & Racková, 2007).
MKN-10 řadí depresivní poruchu pod afektivní poruchy (F30-F39). Pro diagnostiku je nezbytné: „narušený smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny.“ (MKN-10, s. 211) Podle tíže a množství příznaků jí lze hodnotit jako lehkou, střední nebo těžkou (MKN-10, 2008).

Léčba
Deprese se léčí především pomocí farmakoterapie, psychoterapie a elektrokonvulzivní terapie. Nověji pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace a „sezónní typy“ jasným světlem (Anders & Skopová 2006).
Samotná psychoterapie bývá účinná jen u velmi mírných depresí a samostatná farmakoterapie má výrazně vyšší procento přetrvávajících příznaků a nežádoucích účinků deprese. Ale i přes doporučené kombinování farmakoterapie s psychoterapií se nejčastěji využívá samostatná farmakoterapie. (pro její dostupnost a informovanost veřejnosti)(Roubal, 2007).
Ve své práci představím psychoterapeutickou léčbu deprese. Psychoterapie je přístupem navracejícím nemocného do mezilidského kontextu. Učiní tak pomocí terapeutického vztahu, který se stane základním kamenem k ostatním lidem. (Kryl & Lukanyová, 2014)
Rozlišujeme podpůrnou a specifickou psychoterapii. Podpůrná se dostává téměř každému pacientovi s depresí, pomáhá mu porozumět tomu, co se s ním při depresi děje a provádí ji ošetřující lékař. Specifická navíc klienta učí, jak zacházet s příznaky a problémy v životě, zahrnuje trénink dovedností a provádí jí specializovaný odborník.(Anders & Skopová, 2006)

Gestalt terapie
Gestalt terapie vznikla ve 40-50. letech 20. století. K jejím zakladatelům patří Fritz Perls, Laura Perls a Paul Goodman (Vybíral & Roubal, 2010).
Gestalt přístup je fenomenologický přístup, zaměřující se především na terapeutický proces. Pacienti mají podle Pearlse špatný percepční kontakt se světem i se svým tělem a špatně si uvědomují emoce (Půlpánová, 2010). Přístup tedy klade základní důraz na uvědomění a kontakt. Uvědomění znamená, že terapeut nabízí klientovi prostředí, ve kterém může rozšiřovat a prohlubovat uvědomování pocitů, myšlenek, tělesných i smyslových vjemů, způsobů chování apod. Přitom klade důraz na tady (subjektivní a nenapodobitelné žití klienta ve světě) a teď (souvisí s plynutím prožitku v čase s kontinuem zaměření se na proces). Kontakt vede klienta k větší svobodě volby a k převzetí zodpovědnosti. (Vybíral &Roubal, 2010)."