1.

Úvod

2.	Pražská hrad

2.1	Charakter území

2.2

Mapa

2.3	Struktura obyvatelstva

2.4	Podmínky života

3.	Karlín – západ

3.1	Charakter území

3.2	Struktura obyvatelstva a její vývoj v 90. letech 20. stol.

3.3	Podmínky pro život a charakteristické problémy

4.

Kesnerka

4.1	Charakter území

4.2	Struktura obyvatelstva

4.3	Podmínky pro život

5.	Jižní Město – Horní Opatov

5.1	Charakter území

5.2	Struktura obyvatelstva

5.3	Podmínky pro život

6.	Přední Kopanina

6.1	Charakter území

6.2	Struktura obyvatelstva

6.3	Podmínky pro život

„Karlín-západ
Charakter území
Urbanistický obvod Karlín-západ se nachází v blízkosti centra města. Za hranice tohoto obvodu můžeme považovat: na severu koryto Vltavy, na východě ulici Šaldovu, na jihu Pernerovu ulici či železniční trať vedoucí na úpatí kopce Vítkova, západní hranicí je most na kterém vede silniční magistrála, oddělující Karlín od Prahy-1.
Dopravní obslužnosti urbanistického obvodu slouží hlavně tramvajová doprava (linky 24, 8 + noční 54) a podzemní dráha, která sem byla prodloužena z centra v 1. polovině 90. let 20. století. Přímo v centru obvodu je zastávka metra Křižíkova. V současné době je však tramvajová doprava nahrazena autobusovou (linka X 8) z důvodu poničení podkladu tramvajové trati povodněmi, které postihly Prahu v srpnu 2002. Problémy vzniklými kvůli povodním (i dopravním problémům) se bude více zabývat třetí část práce, proto se zde o nich dále nebudu zmiňovat. Karlínem dále procházejí dvě železniční trati spojující (následující) nádraží Praha-Hlavní nádraží a Praha –Masarykovo nádr. s nádražími Praha-Bubny a Praha – Libeň. Pro samotné obyvatele Karlína tyto trati ale větší dopravní význam nemají, protože v Karlíně není železniční zastávka. (Na rozdíl od situace v 1. polovině 20. století, kdy trať vedla centrální částí Karlína a zastávka zde byla.) V jihozápadní části obvodu se nachází velice důležité autobusové nádraží Praha-Florenc spojující hlavní město s mnoha destinacemi v České republice ale i v zahraničí.
Domovní zástavba je v urbanistickém obvodu Karlín-západ zastoupena hlavně činžovními domy z počátku 20. století. Od devadesátých let téhož století postupně dochází k rekonstrukci mnoha z nich. Přibližně ve stejném období bylo postaveno několik zcela nových objektů i komplexů. Příkladem je například hotel Karl-Inn stojící rohu ulic Sokolovská a Šaldova nebo Centrum Nový Karlín (Křižíkova*Thámova) s velikým množstvím moderních kancelářských prostor. Na tomto místě je jistě nutné zmínit kostel Sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí, který byl postaven v 19. století.
Z průmyslových objektů můžeme jmenovat třeba tovární halu ČKD, která ale již několik desítek let není v provozu. Pro trávení volného času venku může Karlín nabídnout svým obyvatelům dva parky, první je v blízkosti kostela a druhý (nachází se již na území Karlína-východ) obklopuje Vojenský historický archív na Invalidovně.

Struktura obyvatelstva a její vývoj v 90. letech 20. století
V Karlíně žije převážná část obyvatelstva příslušející k nižší-střední a střední třídě. Silně je zastoupena romská menšina. Pro tuto skupinu lidí je charakteristické, že obývají přízemní byty horší kvality. Co se týká věkové struktury obyvatelstva, je možné ze statistických dat vysledovat stárnutí populace (zcela standardní jev v celé ČR) během 90. let 20. století. V roce 1991 byl podíl dětí na celkovém počtu obyvatel 18 % ale v roce 2001 byl již jen 13,43 %.
Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatelstva (v roce 2001) můžeme konstatovat lehce nadprůměrný podíl vysokoškoláků okolo 11%. (ve srovnání s průměrem ČR). Detailnější popis vzdělaností struktury ukazuje následující graf, ve kterém si můžeme všimnou nezanedbatelných (až výrazných) rozdílů ve struktuře vzdělání v závislosti na pohlaví. V časovém období 1991-2001 se relativní podíl vysokoškoláků prakticky nezměnil.“

Práce obsahuje mapy, grafy a tabulky. Čistý text práce dosahuje cca 9 stran. Práce byla vypracována pro Univerzitu Karlovu v Praze, Přírodovědecká fakulta.