"a) historický vývoj českého státu
- po prvobytně pospolné společnosti se na našem území nastává období feudalismu (9.-19.st.)
- v prvopočátku obyčejová forma práva – později v právním partikularismu právo obecné/zemské, poté se vzrůstající mocí stavů vzrůstá i právní partikularismus (rozdrobenost, právo platící odděleně pro jednotlivé vrstvy tj. právo městské – pro obyvatele měst, právo poddanské – pro obyvatele vesnic, právo církevní - pro duchovní stav)
- významná změna nastala v době pobělohorské - odstraněn právní partikularismus, proběhla unifikace práva tj. odstranění rozdílu mezi právem městským, poddanským atd.
- nejstarší právní útvary na našem území:
 Sámův kmenový svaz (623 – 658) – není státní útvar, pouze kmenový svaz
- Sámo: francký kupec, sjednotil Slovany v obraně proti Avarům a franckému králi Dagobertovi
- po Sámově smrti se říše rozpadla
- písemné právní památky se nedochovaly, předpokládá se existence zvykového práva a přejímání práva ze západních států
Etapu feudální dělíme do několika podetap:
• raně feudální stát a právo (Velká Morava – Přemyslovci + Český stát, 9.- pol.11.st.)
• rozvinutý feudální stát, feudální rozdrobenost (pol.11.st. - konec 14.st.)
• husitské hnutí (1400-1434) - města získávají privilegia
• stavovský stát (1434-1620) - Jiří z Poděbrad; privilegia šlechty, stav = společenská vrstva s privilegii
• absolutistický stát (1620-1848)
 Velká Morava (833 – 906/907) – centralizovaná feudální monarchie
- spojení Moravského (kníže Mojmír) a Nitranského knížectví (kníže Pribina), Pribina uzavřel spojenectví s Franky  Mojmír v tom viděl nebezpečí a krizi řešil násilným obsazením
- hierarchie společnosti:
1. kníže – soudní, správní a zákonodárný orgán (dvorská kancelář zajišťovala diplomat.styk)
2. vojenská družina – donucovací aparát
3. župani – stát rozdělen do správních jednotek - hradní župy, soudní moc, administrativa
4. svobodní rolníci, řemeslníci – jejich práce byla obživou dvora, rolníci – naturálie, řemeslníci – daně, dále dvůr žil z cel
- právo
- soudnictví – řídilo se obyčejovým právem (Fundské anály, 849 – jednání Franků a Slovanů)
- zákony – jen v případech potřeby novelizace starých obyčejů, či když obyčej úplně chyběl
- ordály = boží soudy – používali se v trestním řízení jako důkazní prostředek
a) pro muže: vložení ruky do horkého oleje, musel vylovit minci, ruka se poté zabalila a když upadla muž vinen, když se uzdravila – nevinen (Bůh to tak chtěl)
b) pro ženy: svázány a s připevněným kamenem do vody, vyplavala-li nevinná
- Byzantské právo – 863 příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, právní památky
 Zákon sudnyj ljudem (soudní zákon pro laiky) – nejstarší slovanská právní památka, vychází z Eklogy, základní trestní a občanské úpravy
 Collectino cannonum – západořímská sbírka, Metoděj ji obdržel přímo od papeže
 Církev.právo: Metodějova homilie,Nomokánon (M. překlad byz.sbírky kanonického práva)
 Přemyslovský stát (pol. 9.st. – 1306)
- český stát vznikal na troskách Velkomoravské říše (ale existoval už i před VŘ), vládli zde Přemyslovci (suverenitu získali vyvražděním Slavníkovců a Vršovců – další silné rody)
- právo
- 922 – biskup Vojtěch dostal od Boleslava II. právo rušit manželství, vybírat desátky, zakládat kostely (rozpor s kanonickým – církevním – právem)
- kníže Břetislav (1035 – 1055): připojil k Čechám Moravské území, právní činnost
o Břetislavova dekreta: řešila trestněprávní postihy za porušování křesťanské morálky (monogamie bez rozvodu, trest za opilectví a hazard), vymýtit pohanské zvyky (morény, pálení čarodějnic, Velikonoce), pohřbívání na hřbitově
o Zákon o seniorátu (1055): pravidla nástupnictví na český trůn zásadou - na trůn nastupuje vždy nejstarší člen (muž) vládnoucího rodu (později primogenitura)
- 26.9.1212 – Zlatá bula sicilská Ferdinanda II.: dědičně titul český král, král měl hodnost říšského arcičíšníka a taky hodnost kurfiřta (možnost aktivní účasti na volbě římského krále)
- v 11. st. se panovník považuje za vlastníka všeho území, správa jeho vůlí, vznikla hradská správa = síť hradů pokrývající území, přičemž hrad je centrem správy, úředníci hradu: kastelán (výkonná moc, správa hradu), hradský soudce, vladař (správa obyvatel okolí), archyprezbyter (kněz), družina (vymáhala placení daní)
- honorování z výnosů panovnických půd
- vnitřní kolonizace (12 st.) – osidlování neobydlených částí
- právně tzv. Statuta Konrádova – podpořen princip svobodného vlastnictví pozemků
- imunity - panovníkem zaručené právní ochrany klášterů (prováděly profesionální kolonizaci)
- Regály (od 11.st.) – práva, která přísluší panovníkovi z titulu jeho funkce
o mincovní regál: panovník má právo ražby vlastních mincí, jmenuje horního úředníka – ten na ražbu dozírá, má soudní moc pro horní města"

Práce obsahuje obrázky českých státních znaků, které zabírají cca půl stránky.