"České země v 2. polovině 19. stol
- po roce 1860 se obnovuje spolkový život (sokol, pěvecké spolky)
- vznik skupin : 1) vlastenecká šlechta
2) měšťané: a) mladočeši (Palacký)
b) staročeši (Sabina)
- cílem obou skupin je obnova českého státu v rámci federace
- Státoprávní boj: zejména veřejné diskuze, demonstrace, tábory lidu (demonstrace na památných místech) - r. 1871 Fundamentální články (= základní články) – snaha rozdělit západní část říše (Předlitavsko) na 2 části, nikdy k tomu nedošlo → Češi od roku 1879 vyhlásili pasivní rezistenci (trpný odpor)
- 1878 – uskutečněna snaha o drobečkovou politiku = drobné ústupky p. jazykové, povolení spolku..
- r. 1878 – v Čechách založena Československá strana sociálně demokratická (levicová)
- r. 1879 – čeští poslanci začínají uplatňovat opět aktivní politiku
Industrializace (= zprůmyslnění)
- české země jsou nejprůmyslovější částí R-U (sklářství, keramika, textilnictví, potravinářství → obilí, cukrová řepa, pivo)
- později rozvoj těžkého průmyslu – hutnictví,strojírenství
- vznikají centra: Kladno, Ostrava – hutnictví
Plzeň – strojírenství
- dobudována železniční síť
Kulturní život české společnosti
- obnova spolkového života, vznikají zejména tělovýchovné a pěvecké spolky př. Sokol, Hlahol
- obnova vydání českých knih a časopisů
- 1867 – almanach Máj (májovci) – Neruda, K. Světlá, V. Hálek, Heyduk
- Ruchovci (E. Krásnohorská, S. Čech) – vlastnecká literatura
- Lumírovci (Vrchlický) – překlady, srovnání se světovou literaturou
- Divadlo: 1862 – Prozatimní divado
1868 – Národní divadlo
- Generace umělců Národního divadla: Smetana, M. Aleš (malíř), Josef Mánes, Ženíšek, Brožík, Hynais (opona)
- Od 60. Let 19. Století vycházel tzv. Riegrův slovník naučný (1. Česká encyklopedie)
- Na konci století boje o Rukopisy (Zelenohorský, Královéhradecký)
Sjednocení Německa a jeho mocenský vzestup
Existovaly dvě hlavní koncepce sjednocení:
1. Maloněmecká – sjednocení pod nadvládou Pruska a bez účasti Rakouska. Hlavním důvodem odmítání Rakouska jako součásti budoucího sjednoceného Německa byl jeho mnohonárodnostní charakter (tzn. nebyli zde zdaleka jen Němci).
2. Velkoněmecká – pod patronátem Rakouska (Habsburků)."