"Ve své práci se pokusím definovat exorcismus jako prožitek posedlého, jako stavy, s nimiž se setkává exorcista. Jelikož pojem „exorcismus“ by neměl smysl bez křesťanské víry a nauky, je důležité objasnit i to, jak takový exorcista pracuje. Budu se zabývat hlavně prací jednoho z největších exorcistů světa, pátera Gabriela Amortha, rovněž tak poznatky jediného českého exorcisty, otce Pavla Havláta. Nemohu ani opomenout srovnat stavy posedlého zlými démony se stavy jedince postiženého schizofrenií či epilepsií.

Co je to exorcismus a kdo je démon
„Exorcismus je metoda církve, kdy je cílem osvobodit člověka z moci a vlivu zlého ducha ve jménu božím.“ Exorcismus je pokračování v činnosti Ježíše Krista, vyhánění duchů. Exorcista je pověřen svým biskupem, aby se exorcismu věnoval.
Otázka, kdo jsou vlastně duchové ve vztahu k satanovi, je velmi problematická pro všechny exorcisty. Jsou démoni částí satana, či jsou jeho služebníky? Madre Philippe vychází z Bible a podle ní neztotožňuje satana s duchy a démony. Ďábel je jeden a to, co způsobuje, je pokušení. Duchové a démoni jsou v Bibli uváděni v souvislosti s chorobami. Ač ďábel a démoni nejsou to samé, satan je může ovládat – zlí duchové a démoni jsou tedy nástroji satanovými.
Častá definice je ta, že démoni jsou padlí andělé. Ďábel sám je padlé stvoření, bojí se každého člověka, co nese v sobě nejsvatější trojici. Každý z nás je mocnější, než ďábel.

Projevy démona u posedlého člověka
Zcela běžné projevy pro posedlost jsou, že dříve pokojný člověk začne být agresivní, nenávidí vše boží, často má nadpřirozené schopnosti, typické je mluvení cizími jazyky.
Přítomnost démona signalizuje i specifický zápach (hlavně zápach síry), v blízkosti se s oblibou drží kočky a hadi, zatímco ostatní zvířata mají velmi vylekané reakce. V domě, kde žije posedlá osoba, často dochází k nevysvětlitelným jevům, padají předměty, ozývají se záhadné zvuky. Když je osoba oproštěna od démona, zvuky utichají.
Páter Amorth říká, že lidé, kteří za ním přicházejí, zcela běžně posílá raději za psychiatry, protože většina z nich není opravdu posedlá. Platí to i naopak - řada psychiatrů posílá své pacienty za ním. Existuje řada příznaků, které mohou a nemusí být příznaky posedlosti, jako třeba velká vyčerpanost a silné deprese. Když však dotyčnému nepomáhají žádné léky na jeho stav, je zde již možné začít předpokládat, že by mohla být na vině moc démona. Typickými příznaky je, že člověk, který byl dříve silně věřící, najednou pojme silnou nenávist ke všem křesťanským věcem, či se mu třeba začne dělat špatně při modlitbě, nebo u něho modlitba vyvolá nepřetržitý kašel. Někdo není schopen se modlit, protože ač by chtěl říkat modlitby, z úst mu nevycházejí slova. Někdo při přijímání není schopen otevřít ústa či někdy osoba nedovede vstoupit do kostela, přestože by velice chtěla. Posedlí, co slyší někoho se modlit, mohou začít hlasitě klít či být velmi agresivní. Hlavním příznakem je, že když posedlému někdo žehná či se za něho modlí, dotyčný se celý zkroutí, na zemi pak pronáší velmi vulgární slova, která jsou k jeho povaze velmi ohromující."