Obsah
Úryvek
"
VOLEBNÍ SYSTÉM
= představuje ústavou či zákonem přesně stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů
- existují 2 základní volební systémy:
1) Většinový
- spočívají v rozdělení státu na volební obvody, jejichž počet je stejný jako počet
zastupitelských míst ve voleném orgánu
- používá se v ČR ve volbách do senátu → senát má 81 míst, takže se stát dělí na 81 obvodů
- volební období senátora je 6 let a každé dva roky se obměňujke 1/3 senátorů v senátu
- soupeří se o jediný mandát (= pravomoc), v nichž oprávnění politické reprezentace je svěřeno
tomu kandidátovi, který získá většinu hlasů
- existují 2 modifikace:
a) Systém relativní většiny - jednokolový
= zvolen je kandidát, který získal více hlasů než kterýkoli z jeho protikandidátů
- kandidát tedy může vyhrát i s nepatrným rozdílem od ostatních
b) Systém absolutní většiny - dvoukolový (ČR)
= zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů → 50% + 1 hlas
- pokud, ale takový kandidát není, postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti
- zvolený kandidát získá pro svoji stranu celý mandát (zmocnění) → moc svěřená jednomu
kandidátovi ale umožňuje sestavit jednostranný zastupitelský orgán, čímž lze snadněji dosáhnout relativní politické stability
- deformuje však volební výsledky, výhravá totiž strana s nějvětším procentem hlasů, i kdyby
měla jen 35% a získá ještě větší procento mandátu, jelikož získal onu většinu
2) Poměrný
- založen na tom, že poměr počtu mandátů získaných jednotlivými politickými stranami
kandidující ve volbách odpovídá poměru počtu hlasů, které jim voliči odevzdali
- tento způsob voleb se užívá při volbě do kolektivních orgánů (poslanecká sněmovna - 200)
- přesně odráží volební výsledky, zpravidla však vede k roztříštěnosti parlamentu, nutnosti
koalic a tím k malé stabilitě politické scény, proto bývá doplněna omezujícími klauzulemi, které podmiňují získání mandátu minimálním počtem nebo % hlasů (5% v ČR)
- diskriminuje malé strany, neboť při nízském procentu hlasů nezíská nic
POSLANECKÝ MANDÁT
- klíčovou otázkou reprezentativní demokracie je povaha poslaneckého mandátu:
Koho zastupuje? - voliče / stranu
Čí zájmy vyjadřuje? - voličů / strany / osobní / obecné
Komu je odpovědný? - voličům / straně / jen sobě
- v našich podmínkách poslanec není právně vázán žádnými pokyny a rozhoduje se jen podle svého
svědomí a vědomí, že by si lidé nezvolili kandidáta, který nemá vyhovující program pro občany
- vznikla tak dvojí rovina odpovědnosti • morálně svému svědomí
• politické straně, za kterou byl zvolen
• právně lidu jako celku
- prostředky kontroly • další volby - pokud občané nesouhlasí zvolilí si později někoho jiného
• referendum - všelidové hlasování, díky kterému se občané podílejí na
rozhodování o věcech veřejných
• kritická veřejnost - kritika v podobě hromadných sdělovacích prostředků"
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 28852 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 1 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Ano |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2014 |
Počet stažení: | 127 |
Velikost souboru: | 11 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x535ea5f905b6a.zip (11 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.