"INDICKÁ FILOSOFIE

Pojmy:

- Dharma = řád, který drží vše, co existuje
- Brahma = nedefinovatelná podstata všeho, zároveň nejvyšší duchovní princip a duše vesmíru
- v člověku se brahma projevuje jako Atman
- Karman = etické téma: naše činy se neztrácejí, nejsou zapomenuty a rozhodují o naší budoucnosti

- dokud člověk nenaplní míru dobrých činů, bude se jeho duch převtělovat do nových existencí, až
ji naplní, splyne atman + brahma → to je konečný cíl, vysvobození - Mókša

Buddhismus

- odvíjí se od základní zkušenosti, kterou učinil princ Siddharta Gótama → odešel do samoty hledat
řešení lidské bídy, odpověď našel ve chvíli vnitřního osvícení, svou zkušenost předával dál
- překročil hranice Indie a tím se stal světovou filozofií (náboženství)
- Buddhovo učení (dharma) bylo postupně uspořádáno do „Tří sbírek písem“ - Košů (Tripitaka)
- jeho základ lze nalézt ve 4 ušlechtilých pravdách, do nichž Buddha vtělil svou zkušenost

1) Vše v životě je strast
2) Příčinou strasti je touha, žízeň po životě
3) Zánik žízně, dosažení svobody od vášní, neulpívání, značí též zánik strasti
4) Cestou k zániku strasti je osmidílná stezka:

• stezka pravé víry
• stezka pravého myšlení
• stezka pravého mluvení
• stezka pravého jednání
• stezka pravého života
• stezka pravého snažení
• stezka pravé bdělosti
• stezka pravého soustředění

→ lze shrnout: mravný život, kultivace mysli a moudrost

- rozvíjelo se v několika směrech: a) Hínájána: Buddha jako učitel → filosofie
b) Mahájána: Buddha jako Bůh → náboženství

- název je rozdílný: Tibet - Lamaismus (Dalaima) / Japonsko - Šintoismus

Džinismus

- jeho zakladatel princ Vardhamána nazývaný Mahávíra se zřekl všech světských perspektiv a stal
se potulným asketou, dosáhl osvícení a probudil velké náboženské hnutí

- džinisté se rozdělili na dvě skupiny a) přísnější digambary - nazí (odění vzduchem)
b) umírněnější švétambary - bíle oděni



ČÍNSKÉ MYŠLENÍ
- v rytmu sil, které později dostaly název Jin a Jang
- význam v tvorbě harmonie, díky které se lépe dosahuje vytyčených cílů
- znak: kruh rozdělený na černou (jin) a bílou (jang), značící harmonii

I-ťing (Kniha proměn)

- „I“ značí v čínštině chameleóna (symbol změny), „ťing“ pojednání, proto tedy Kniha proměn
- jedinečný obsah tvoří 64 hexagramů (šestičar), odvozených od 8 trigramů
- základem těchto grafických symbolů jsou čáry: plná (jang) a přerušená (jin)
- čáry značí doplňující se energie → jsou protichůdné, ale neoddělitelné
- hexagramy později opatřeny vysvětlivkami, komentáři a průvodními texty - autorem Konfucius
- I-ťing je nazývána věšteckou knihou, lze podle ní usuzovat na vývoj situace
- věda je převážně založena na principu kauzality (příčinnosti), ale I-ťing ztělesňuje odlišnost:

a) čínského myšlení - čínský duch se orientuje právě na onen nahodilý aspekt situace, na tzv.
koincidence (případky), fungující na principech:

• trvalá přeměna, která harmonizuje krajnosti
• souběžnost věcí, dějů, světa a nás
• analogie: podobnost, zástupnost
• obrazovost: detail a celek nelze dělit"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ