"ANTICKÁ FILOZOFIE

- antikou se souhrnně nazývá období dějin a kultury starověkého Řecka a Říma
- dělíme do 3 hlavních období:

1) prvním je takzvaná Předsókratovská filosofie (6-4. st. př.n.l.)
2) druhou, vrcholnou etapou je filosofie Klasického období (5-4. st. př.n.l.)
3) třetí, nejdelší období, se nazývá dobou Helénismu (4. st. př.n.l. - 529 n.l.)

FILOZOFIE KLASICKÉHO OBDOBÍ
= zaměřovala se zejména na problém člověka a jeho život ve svobodném městském státě
- v této době vznikla mohutná a dodnes inspirující Platónova a Aristotelova filosofická soustava

SOFISTÉ
sofistikovaný = promyšlený

- ve filosofii se postupně nahromadila řada koncepcí a pojmů, které si začaly protiřečit → rozpory
bylo nutné srovnávat a nalézat z nich východiska
- důležité a praktické otázky pro řeckého občana, který se zajímal o nové myšlenky, o politiku a
veřejné záležitosti byli • Jak se orientovat v tolika nových podnětech?
• Jakou důvěru k nim mít a jak s poznatky zacházet?

- nastal čas sofistů čili učitelů moudrosti

PRÓTAGORÁS z Abdéry (asi 481-411 př.n.l.)
- domyslel Hérakleitovu dialektiku do lidských důsledků a dospěl k subjektivismu
- věci (svět) bez člověka nemají stálou hodnotu → je to člověk čili subjekt, kdo věci hodnotí

„Člověk je měrou všech věcí, jsoucích že jsou, a nejsoucích, že nejsou."

GORGIÁS z Leontýn (483-375 př.n.l.)
- v pochybách došel asi nejdál, vytyčil totiž mezníky noetické skepse:

• nic není
• kdyby něco existovalo, nemohlo by to být poznáno
• kdyby to mohlo být poznáno, nemohlo by to být sděleno

Sókratés (469-399 př.n.l.)

- nezanechal jediné dílo, ale otřásal běžnými názory lidí i názory tehdy módních filosofů - sofistů
- jako sofisté věnoval i on pozornost především sociálně etickým problémům a myšlení člověka, ale
zatímco však sofisté hodnoty relativizovali (srovnávali), Sokrates naslouchal nitru člověka
- Sókratés věřil, že se v člověku skrývají správné představy a ideály
- nepoučoval o vznešených pravdách, jen jim pomáhal jako dítěti rodit se z nás samotných na světlo
světa → proto svou metodu dialogu zval porodní
- filosofie podle něho nemá omlouvat vše, co člověk činí, jelikož správně přemýšlet znamená i
správně jednat
- Sókratés chápal filosofii jako politické umění
- o Sokratovi se dozvídáme díky dílům jeho žáka Platóna

Platón (427-347 př.n.l.)
- aristokrat, filosof, zakladatel akademie a Sókratův nejvěrnější žák
- Platónova filosofie není systematická, ale obrazná a poetická → ptá se, kde se v lidech berou sny a
touhy, ač žijí v neuspořádan a nedokonalé době
- podle něho je to tím, že naše duše má v sobě uloženy obrazy harmonie, dobra, krásy a lásky, které
přicházejí ze světa idejí, kde pobývaly lidské duše"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ