"PRÁCE A PRACOVNÍ SÍLA
Prací v ekonomii rozumíme úãelnou a cílevûdomou
ãinnost lidí, pfii které dochází k pfiemûnû pfiírodních
látek na statky, které jsou schopny uspokojovat
lidské potfieby nebo ãinnost spojenou s poskytováním
sluÏeb.
K práci lidé potfiebují:
• místo, kde v˘robky vyrábûjí nebo prodávají
• stroje, nástroje, zafiízení, dopravní prostfiedky, suroviny,
materiál, energii
• poznatky vûdy a techniky, technologické zku‰enosti
atd.
Práce je jedním ze základních v˘robních faktorÛ,
kter˘ spolu s pÛdou a kapitálem umoÏÀuje pfiemûÀovat
vzácné pfiírodní zdroje na statky a sluÏby
schopné uspokojovat lidské potfieby. Nûkdy se uvádí
je‰tû ãtvrt˘ v˘robní faktor, kter˘m je knowhow
neboli lidské znalosti a podnikatelské schopnosti.
Vykonávat práci je schopen ãlovûk, kter˘ má takové
fyzické a du‰evní vlastnosti, které potfiebuje k produkci
statkÛ a sluÏeb. ÚroveÀ tûchto pfiedpokladÛ
lidí pro práci je oznaãována jako lidsk˘ kapitál.
Hodnota lidského kapitálu roste se zvy‰ující se
kvalifikací pracovníkÛ na území urãitého státu.
Kvalifikací rozumíme zpÛsobilost ãlovûka pro v˘-
kon urãité práce, kvalifikace se získává vzdûláváním,
praktickou prÛpravou a je dána osobními
pfiedpoklady kaÏdého jedince.
Politika zamûstnanosti pfiedstavuje opatfiení k
optimálnímu vyuÏití lidského kapitálu.
V trÏní ekonomice dochází ke stfietávání nabídky a
poptávky po práci na trhu práce. Mechanismus
fungování odpovídá trhu zboÏí a sluÏeb, ale místo
ceny zboÏí zde pÛsobí v penûzích vyjádfiená cena
práce = mzda. Trh práce proto pfiedpokládá mzdovou
liberalizaci, ale v této oblasti si stát ponechává
urãitou aktivní roli (stanoví napfi. minimální
mzdu).
1. Nominální mzdou rozumíme penûÏní ãástku,
kterou zamûstnanec skuteãnû dostává.
2. Reálnou mzdou rozumíme objem statkÛ a sluÏeb
(spotfiební ko‰), které si zamûstnanec za získanou
mzdu koupí.
• Mzda úkolová je odmûna za práci závislá na vyrobeném
mnoÏství.
• Mzda ãasová je odmûna za práci závislá na délce
pracovní doby.
• Mzda hrubá je mzda pfied sráÏkami na danû a
pfiíspûvky na soc. zabezpeãení a zdrav. poji‰tûní.
• Mzda ãistá je mzda po sráÏkách.
NEZAMùSTNANOST
Nezamûstnaností rozumíme existenci skupiny práceschopného
obyvatelstva, které nabízí svou práci,
ale nenachází pro ni na trhu práce uplatnûní.
Nezamûstnanost pfiedstavuje makroekonomick˘
problém, kter˘ s sebou pfiiná‰í mnoho negativních
dÛsledkÛ jak ekonomick˘ch, tak sociálních.
Nezamûstnanost mÛÏe b˘t:
• dobrovolná - zahrnuje lidi v produktivním vûku,
ktefií neusilují o získání práce
• nedobrovolná - zahrnuje nezamûstnané, ktefií aktivnû
usilují o získání zamûstnání
Statistika zaznamenává pouze nedobrovolnou nezamûstnanost
a vykazuje její v˘voj mírou nezamûstnanosti,
coÏ je podíl poãtu nedobrovolnû nezamûstnan
˘ch k celkovému poãtu pracovních sil
vyjádfien˘ v procentech.
Nedobrovolná nezamûstnanost se podle pfiíãin rozdûluje
na nûkolik typÛ:
1. Frikãní nezamûstnanost je vyvolána pfiechodem
pracovníka z jednoho pracovního pomûru do
druhého. Pfiíãinou této formy nezamûstnanosti vût-
‰inou b˘vá nedostateãná informovanost o voln˘ch
místech na trhu práce a nepfiizpÛsobivost ãlovûka
v situaci, kdy mûní zamûstnání (to zahrnuje tfieba
schopnost mobility - stûhování se za prací). Frikãní
nezamûstnanost b˘vá zpravidla krátkodobá, je
pfiirozená a vût‰inou neodstranitelná.
2. Strukturální nezamûstnanost je dÛsledkem nutn
˘ch zmûn ve struktufie ekonomiky z hlediska odvûtví
nebo technologického pokroku (napfi. chemick
˘, strojírensk˘ prÛmysl, omezování zbrojního
prÛmyslu, atd.). Tento typ nezamûstnanosti je
dlouhodob˘. Strukturální nezamûstnanost je pfiirozen
˘m jevem dobfie fungující ekonomiky, ale sv˘m
rozsahem mÛÏe znamenat rozsáhl˘ a náhl˘ vzrÛst
poãtu nezamûstnan˘ch v urãit˘ch oblastech.
3. Cyklická nezamûstnanost souvisí s cyklick˘m
v˘vojem v hospodáfiství, kdy se stfiídají období
konjunktury (rÛstu) a recese (pokles a stagnace
hospodáfiství). V období recese oslabuje ekonomika
a na trhu práce se nedostává voln˘ch pracovních
míst. DÛsledky této formy nezamûstnanosti
jsou dlouhodobé, negativnû se projevují vzrÛstem
sociálních problémÛ a mají vliv na budoucí hospodáfisk
˘ rÛst (napfi. pokles produkce, ménû prostfiedkÛ
na investice, atd.).
4. Sezónní nezamûstnanost je spojena se sezónní
prací (napfi. zednické práce, zemûdûlství, atd.).
Zvlá‰tní druhy nezamûstnanosti
• Pfii nedobrovolné dovolené si zamûstnavatel
ponechává zamûstnance v pracovním pomûru, ale
nezamûstnává ho prací, n˘brÏ ho nutí k neplacené
nebo jen ãásteãnû placené neãinnosti (dovolené).
• Pfii ãásteãné nezamûstnanosti zamûstnává zamûstnavatel
pracovníka na zkrácenou dobu proti
jeho vÛli. Zkrácená pracovní doba mÛÏe mít formu
t˘denní nebo denní, pokud je úãelem zkrácení
pfiedejít nebo omezit propou‰tûní zamûstnancÛ.
Pro zamûstnavatele se nask˘tá moÏnost udrÏet
pracovní vztahy zejména s kvalifikovan˘mi zamûstnanci."