"Ochranářství (Protekcionismus) = ochrana domácích producentů před silnějšími zahraničními konkurenty a jejich produkcí, nástroje:
1. nepřímé (tržní): opatření monetární a fiskální politiky, intervence na devizových trzích
2. přímé: administrativní opatření (kvóty, cla, subvence, neviditelné překážky dovozu)
a. kvóta → stanoví maximální objem dovozu určitého výrobku (nulová kvóta = zákaz dovozu)
b. subvence: podpora vývozu, prémie (například odečet daně)
c. licence (oprávnění k dovozu či vývozu)
d. neviditelné překážky: normy, předpisy, povinnosti, jež musí splňovat dovážená produkce
e. cla
Cla - zvýšení ceny dováženého zboží ® snížení dovozu. ¯ čistého dovozu nemusí mít vliv na ¯ snížení čistých investic ® narušení vnější rovnováhy ® dodatečná poptávka po domácí měně = apreciace ®↑čistého dovozu zboží a služeb ® obnovení vnější rovnováhy
Důsledky: cla nezměnila čistý dovoz, ale snížila objem zahraničního obchodu (snížení objemu dovozu – dražší zboží, snížení vývozu – apreciace měny)


Vliv cla dovoz
uplatnění cla = zvýšení ceny, pokles realizované produkce i podíl dovozu v ní, apreciace měny



13. Jaký je dopad kursové změny na objem vývozu a dovozu? Marshall-Lernerova podmínka.
Je nutné rozlišit hodnotu vývozu a dovozu vyjádřenou ve finančních jednotkách a v objemu (ks). Dopad kurzové změny na objem dovozu a vývozu závisí na cenových elasticitách poptávky.
Cenová elasticita vývozu udává o kolik % se změní vyvážené množství při změně vývozní ceny o 1 %
Cenová elasticita dovozu udává o kolik % se změní dovážené množství při změně dovozní ceny o 1 %.
Depreciace měny vede vždy ke zvýšení objemu vývozu a snížení objemu dovozu, ale vliv na hodnotu vývozu a dovozu není jednoznačný. Hodnota vývozu a dovozu závisí na cenové elasticitě poptávky po vývozním a dovozním zboží. Je-li poptávka po vývozním (dovozním) zboží neelastická (< 1), snížení ceny vede k růstu objemu vývozu, ale peněžní hodnota vývozu se sníží.
Marsahll-Lernerova podmínka - depreciace měny povede ke zvýšení hodnoty čistého vývozu jen tehdy, když je součet elasticit vývozu a dovozu > 1.
– součet elasticit < 1 ® depreciace povede ke snížení čistého vývozu
– součet elasticit = 1 ® depreciace nezmění čistý vývoz
V dlouhém období je tato podmínka téměř vždy splněna.

14. Vysvětlete pojmy peněžní báze, peněžní zásoba a peněžní multiplikátor. Jaký je mezi nimi vztah?
Peněžní báze
Peněžní báze MB = suma oběživa a bankovních rezerv
MB = Cr + R
Cr – Oběživo
R – bankovní rezervy

Peněžní zásoba
Z peněžní báze, prostřednictvím multiplikačního procesu tvorby vkladů, vzniká peněžní zásoba M (= suma oběživa a bankovních vkladů)
M = Cr + D (vklady)

Kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze?
M = Cr + D = cr + 1 cr – podíl oběživa na vkladech (Cr/D)
MB Cr + R cr + rr rr – míra bankovních rezerv

Peněžní multiplikátor (cr + 1) / cr + rr)
Peněžní multiplikátor vysvětluje jak se v ekonomice vytváří peníze; jak z jednoho vkladu může být vytvořeno n-násobně více prostředků.
Peněžní multiplikátor, tím > čím < je míra rr (míra bankovních rezerv) a čím < je podíl držby oběživa.
Příklad: lidé drží své peníze z 20% ve formě oběživa a 80% ve formě vkladů na účtech
potom cr = 0,2 / 0,8 = 0,25.
– Komerční banky udržují 10% rezervy, to znamená 10% z objemu vkladů tvoří rezervy,
– potom rr = 0,1.
– Peněžní multiplikátor je (0,25 + 1) / 0,25 + 0,1 = 3,57.
– To znamená přírůstek peněžní báze vyvolá 3,57 x větší přírůstek peněžní zásoby.
15. Vysvětlete a zakreslete transmisní mechanismus.
Transmisní mechanismus převádí zvýšení peněžní zásoby do zvýšení poptávky po penězích.
1. fáze
– zvýšení peněžní zásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – skutečné peněžní zůstatky jsou vyšší než poptávané peněžní zůstatky
– za přebytečné peněžní zůstatky jsou nakupována nepeněžní aktiva (např. dluhopisy)
– díky tomu roste poptávka po těchto aktivech
Příklad: CB nakoupí od komerční banky vládní dluhopisy za 1 mld. Kč."

Práce obsahuje grafy a tabulky o rozsahu cca 4 stran.