1.	Co rozumíme pojmem „právní vědomí“ společnosti a jedince?

2.	Legislativní ( zákonodárný) proces v České republice?

3.	Jaký je systém práva v České republice ? Co rozumíme kontinentálním a

anglosaským právním systémem práva?

4.	Kdo a v jakém rozsahu je oprávněn jednat za fyzickou a právnickou osobu?

5.	Jaký je rozdíl mezi promlčením a prekluzí, vysvětli pojem „ uznání dluhu“?

6.	Co rozumíme právním úkonem a kdo jej může činit?

7.	Lidská práva jako pojem a jejich dodržování v podmínkách České republice ? Postavení a úloha Veřejného ochránce práv v České republice?

8.	Dělení moci ve státě podle Ústavy ČR, význam tohoto členění?

9.	Jakou úlohu v právním řádu ČR má Základní listina práv a svobod?

10.	Kdo a jak volí Presidenta ČR, jaké jsou jeho základní pravomoce?

11.	Vysvětli vztahy poslanecké sněmovny, senátu, vlády a presidenta?

12.	Pojem Občanského práva, jeho členění a základní normy?

13.	Objasni pojem věcí movitých a nemovitých jejich význam pro vlastnické vztahy?

14.	Vlastnictví, jeho nabýváni, omezení a odnětí ( vyvlastnění )?

15.	Spoluvlastnictví, práva a povinnosti spoluvlastníků, společné jmění manželů?

16.	Věcná břemena a zástavní právo v Občanském právu?

17.	Vznik, změny a zánik závazkových vztahů? Závaznost závazkových vztahů?

"Vláda
- řídí a kontroluje státní administrativní aparát
- skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů
- je odpovědna PS (může projevit nespokojenost s činností tím že vysloví nedůvěru – vláda pak musí podat demisi)
- předseda a ministři jsou jmenováni prezidentem
- je povinna podat demisi po parlamentních volbách (po ustanovující schůzi nově zvolené PS)
- k přijetí usnesení vlády je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů
- může vydávat nařízení (vydávají se jako prováděcí předpisy k zákonům)
- členové vlády – ministři řídí jednotlivá odvětví (resorty) a stojí v jejich čelech
o ministerstva vydávají obecně závazné právní předpisy (vyhlášky)
Státní zastupitelství
- zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení


3. MOC SOUDNÍ
- uplatňování práva je spojeno s jeho ohrožováním a porušováním
- toto riziko je potřeba redukovat systémem – soudnictví – prostřednictvím soudu

Řešení sporů náleží soudům. Jejich úkolem je správná aplikace relevantních právních předpisů při rozhodování právních sporů. Soudnictví rozhoduje spory subjektů soukromoprávních i subjektů veřejnoprávních. Od soudů se očekává, že při své činnosti budou „poskytovat všem stejnou spravedlnost.“ Vlastní rozhodování je vybudováno na dvojinstančním principu. Rozhodnutí soudu první instance je možné přezkoumat soudem druhé instance. Dále je důležitá NEZÁVISLOST SOUDŮ = je natolik závažná, že je zvlášť stanovena i pro soudce při výkonu jejich funkce. Soudnictví je postaveno na osobě soudce!!! Nezávislé rozhodování je výrazem důvěry v jeho kvalitu a také prostředkem jeho ochrany. Nezávislost v zájmu spravedlivého rozhodování zavazuje soudce, aby respektoval pouze zákon a mezinárodní smlouvy.

Výkon soudnictví
- je podstatně rozdílný od ostatních funkcí státu
- uskutečňují jej soudy jménem státu, zákonem stanovenými metodami a v procesních formách
- činnost soudu je nezávislá – vázaná pouze zákonem
- soudce musí mít odborné vzdělání a morální předpoklady pro výkon funkce
- pramenem pro soudnictví je Ústava ČR

Soudy v ČR
- soustavu soudů tvoří
o Nejvyšší soud = Nejvyšší stupeň soudní soustavy, Sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudců, Rozhoduje v prvním stupni pokud tak stanoví zákon, Je příslušný k řízení o dovolání, Rozhoduje v senátu – tvoří jej předseda a dva soudci nebo ve velkých senátech kolegii (minimálně 9 soudců), popř. V jiném počtu soudců (dle zákona)
o Nejvyšší správní soud
o Vrchní soud = Existují 2 – Praha a Olomouc, působí jako soudy druhého stupně (v prvním stupni krajský soud), rozhodují v senátech – tvořených předsedou a dvěma soudci
o Krajský soud = Druhý stupeň soustavy – v prvním stupni rozhodují o věcech právně nesnadných a společensky významných (autorská práva, ochrana osobnosti)
o Okresní soud = Nejnižší článek soustavy – projednávají v první stupni zejména věci z občanskoprávní, pracovních, rodinných a obchodních vztahů a rozhodují též o vině a trestu v trestním řízení (nestanoví-li zákon jinak)

- všechny kromě Nejvyššího správního soudu, jsou zaměřeny na trestní i občanskoprávní věci

- Ústavní soud – samostatná složka, která dohlíží na dodržování ústavnosti

- Ústavní soud
o 15 soudců – jmenováni na 10 let
o rozhoduje o:
 zrušení zákonů nebo ustanoveních, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
 zrušení jiných právních předpisů………….
 Ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu
 Ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí v jiném zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.
 Atd.
o rozhodnutí ústavního sudu je vykonatelné jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem

Soudci, přísedící a soudní čekatelé

Soudci
- může být každý občan ČR způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, vysokoškolsky právně vzdělaný, musí mít justiční zkoušku
- min. věk 30 let (musí souhlasit s přidělením k danému soudu a ustanovení soudce)
- jmenováni prezidentem republiky doživotně
- po jmenování skládá slib
- nezávislost soudců je zajištěna neslučitelností výkonu soudcovství s jinou státní funkcí, vyššími platy soudců apod.
- bez souhlasu nebo žádosti nesmí být přeložen (rozhodne-li kárný soud může být odvolán)
- nemůže být trestně stíhán, vzat do vazby pro trestné činny spáchané při výkonu soudcovské funkce, bez souhlasu prezidenta.
- Musí zachovat mlčenlivost
Přísedící
- může být každý občan ČR způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, nemusí být vysokoškolsky právně vzdělaný, nemusí mít justiční zkoušku
- musí být trvale hlášen nebo pracovat v obvodu zastupitelstva jimž je do funkce zvolen
- počet je stanoven předsedou daného soudu
- jeho výdaje spojené s funkcí a náhrada ušlé mzdy je hrazena"