"Předmět zájmu sociologie výchovy a vzdělávání:
- otázky socializace, vřazování jedince do určité profesní a zprostředkovaně i sociální skupiny
- záměrné pěstování osobních dispozic a schopností a jejich přeměna v sociální kapitál, který pomáhá vzestupné mobilitě
- studium nálepek, stigmat kladných i záporných
- vzdělání jako kulturní hodnota a norma současně celý systém hodnot a norem, jejichž osvojení reguluje jednání lidí, spoluvytvářejí jejich sociální pozici, prestiž, životní styl
- národní bohatství, zhodnocení historických zisků a tradic, demonstraci vyspělosti
- využívání komunikačních kanálů a kódů
- systém informací a metod, jak je tvořit, získávat a využívat
- předpoklad vědění a vědy
- konečně vzdělání je velmi složitý komplex, jehož smysl nám často uniká
- atd.

Otázky, jež si sociologie výchovy často klade; např.:
- jak ovlivňuje sociální status rodiny úspěšnost dítěte ve škole?
- Je skupina spolužáků ve třídě kolektivem?
- Odráží se vzdělání rodičů v aspiracích dítěte?
- Jak děti a mladí využívají svůj volný čas?
- Mají všichni stejné vzdělávací příležitosti?
- Atd.

Význam sociologie výchovy pro pedagogiku:
- Pojetí výchovy jako společenského jevu umožňuje pedagogice daleko hlubší a adekvátnější poznání skutečnosti, kterou zkoumá a v níž působí
- Přes sociologii výchovy vede cesta k zexaktnění pedagogiky
- Chápeme-li výchovu důsledně jako společenský jev (výchova probíhá ve společnosti, slouží společnosti a je tedy také společností určována), je pak jasné, že stanovení cílů i obsahu výchovy je možné pouze se zřetelem k širší společenské skutečnosti a že nemůže být vnitřní, autonomní záležitostí pedagogiky samé

Ústav informací o vzdělávání (centrum)
Středisko vzdělávací politiky – výzkumné studie o VŠ („Reflex“)

Věda o výchově a pedagogika v díle Émila Durkheima
Dílo: „Výchova a sociologie“ (vyšlo posmrtně 1922, shrnutí 4 děl) = vzdělání je důležité k zvládání pozic ve společnosti
Durkheim kritizuje/upozorňuje:
1) Není jedna lidská povaha
2) Není jedna školní metodika
3) Vzdělávací systém je propojen se sociálním prostředím
4) Vzdělávací systém není ideál, ale součást matrice (vzorce) společnosti ( - cíle vzdělávacího systému můžeme nalézt uvnitř matrice společnosti)

- Výchova je neobyčejně sociální věc
- Vymezení vzdělávacího systému = vzdělávací systémy jsou produktem každodenního života a navíc jsou z velké části produktem předcházejících generací… Historický výzkum utváření a vývoje vzdělávacích systémů odhalil, že jsou závislé např. na náboženství, nebo politické organizaci.

Peter Burke – Společnost a vědění od Gutenberga k Diderotovi (2000)
*1937
Peter F. Drucker – Po (1993)"

Práce obsahuje tabulky o rozsahu cca 2 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ