"Podobně jako u jakýchkoliv jiných produktů, i u vína je třeba, pokud chceme zviditelnit svou firmu a produkt, komunikovat a hlavně vědět s kým komunikovat. Podmínkou kampaně je identifikace cílových skupin, tedy segmentace. Spotřebitelé ve stejné skupině budou stejně reagovat na tržní podněty, budou mít podobné preference ohledně vína, podobné spotřebitelské chování. Nejčastějším typem určení cílové skupiny ve vinařském marketingu je segmentace podle spotřebitelského chování. Ta bere v potaz zákazníkův postoj k vínu, způsob, frekvenci konzumace, místo nákupu vína, způsob výběru aj. Dalším způsobem je segmentace podle zájmu o víno a jeho koupi. Zákazníci jsou rozděleni do tří skupin podle zájmu o produkt a následného charakteristického chování: spotřebitel s trvale nízkým, krátkodobě vysokým a dlouhodobým zájmem o víno. Pro všechny skupiny byly následně vytvořeny komunikační modely, viz Příloha č. 1. (Bárta, 2014, str. 103-107)
Pro vinný trh je tedy charakteristická existence třech skupin konzumentů – lidé s trvale nízkým zájmem o konzumaci vína, občasní konzumenti vína a znalci a milovníci vína. Z marketingových průzkumů předchozích let vyplynulo, že typickým představitelem skupiny znalců a milovníků vína je především muž, ale i žena, ve věku 30 – 50 let, s maturitou či vysokoškolským vzděláním, spadající do střední až
5
vyšší příjmové skupiny, se zálibou ve sportu, četbě, kultuře, cestování a kvalitním jídle. Takovýto konzument si zpravidla rád dá kvalitní lahev vína při příjemném posezení s blízkou osobou, ale také si rád i o samotě vychutná skleničku kvalitního vína. Tento typ konzumenta jednoznačně preferuje kvalitu vína před cenou. Počet konzumentů tohoto typu v ČR poslední dobou přibývá a očekává se, že tato tendence bude i nadále pokračovat. Oproti tomu typickým občasným konzumentem vína převážně žena (ale i muž) ve věku 20 – 60 let, student či pracující s nižším až středním finančním příjmem, s výučním listem či maturitou. Ke koupi vína se uchyluje v případě, kdy se vydá popíjet s přáteli, ale lahve vína využívá také jako reprezentativního dárku. Tento konzument hledá zpravidla zábavu ve sledování TV, trávení času s přáteli, nakupování a hudbě. Při nákupu vína upřednostňuje faktor ceny, velmi na něj působí akční nabídky v obchodech. (Schätzel, 2004, str. 189-190)
Toto ale nejsou jediní zákazníci vinařského podniku. Nesmíme zapomenout na B2B sektor, obzvláště přihlédneme-li k faktu, že pouze 20 % potravinové produkce prodávají producenti potravin samotní. 80 % produkce koneční zákazníci pořizují prostřednictvím obchodních mezičlánků. (Gosch, 2005, str. 7)
Nyní se podívejme na specifika tržního prostředí oblasti ochodu s vínem v ČR – na souhrn výsledků dosavadních provedených analýz vinařského trhu v ČR. Zmiňme se krátce o růstovém potenciálu tohoto trhu, pestrosti nabízených produktů a jejich oblíbenosti mezi spotřebiteli či stručně analyzujme přímou konkurenci na trhu.
Obecně se odborníci shodují na tom, že vinařský trh v ČR je trhem výrazně růstovým. Tabulka spotřeby vína v letech 2004 – 2012 se nachází v Příloze č. 2. „Trendy tuzemského vinařství jdou takřka přímo proti těm světovým. Zatímco celosvětový zájem o víno mírně klesá a vinaři tak často zmenšují rozlohy vinic a snižují produkci, u nás se sklízí a pije více než před rokem. Pravdou je, že i když se vína ve světě vyrábí méně, podává se za vyšší ceny. Průměrná cena vína stoupla o 8%.“ (Winehouse.cz, 2013, cit. 2014-04-14)."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Rozsah čistého textu činí cca 10 stran.