"Romantismus (z francouzského romantique = neskutečný jako v románu) – je myšlenkové hnutí a jeden z hlavních uměleckých směrů 19. století; rozrušoval hodnoty, které přineslo osvícenství a klasicismus 18. století; proti klasicistním pravidlům uplatňoval tvůrčí svobodu umělce, proti racionalismu stavěl cit, vášně, fantazii a vůli, proti ideálu antiky vyzdvihoval hodnoty středověku, proti idealizaci opravdovost, proti abstraktnímu pojetí člověka zdůrazňoval konkrétního jedince, proti obecnému pojetí lidství ideu národa; předstupněm romantismu v literatuře byl preromantismus (sentimentalismus) 18. století

Romantický hrdina – je výjimečnou osobností, často společenský vyděděnec (loupežník, vrah, kat, žebrák, tulák); touží po lásce, ale ví, že ji nenajde; často nešťastně miluje vysněný ideál, nikoli skutečnou ženu; láska je mu vším, vzdává se jí zcela a bez výhrad; romantická hrdinka je naopak spoutána konvencemi, jejichž jménem odmítá vášnivou lásku; romantický hrdina se často ocitá v neřešitelném konfliktu s okolním světem; východisko pak nachází v úniku do minulosti, světa fantazie, venkovského prostředí nebo přírody; objevuje se myšlenka, že svět nelze proměnit ani vůlí, ani vírou v nadosobní ideál, ani gestem protestu nebo vzpoury; odtud plynul příznačný romantický pesimismus a zklamání

- mezi další literatury patří:

Anglická
George Gordon Byron: Childe Haroldova pouť
Percy Bysshe Shelley: Odpoutaný Prometheus
Walter Scott: Ivanhoe

Francouzská
Victor Hugo: Chrám matky boží v Paříži
Ubožáci (Bídníci)
Stendhal: Červený a černý

Německá
Novalis: Hymny noci
Jacob a Wilhelm Grimmové - pohádky
Heinrich Heine: Kniha písní

Ruská
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin
Michail Jurjevič Lermontov: Démon
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor

Polská
Adam Mickiewicz: Konrád Wallenrod
Julius Slowacki: Balladyna

Americká
Edgar Allan Poe: Havran
Jáma a kyvadlo

Slovenská
Ludovít Štúr (položil základy spisovné slovenštině): Spevy a piesne

Česká
Josef Kajetán Tyl
Karel Jaromír Erben
Karel Sabina
Josef Václav Frič

AUTOR
- narozen roku 1810 v Praze, zemřel ve věku pouhých 26 let
- básník, prozaik, divadelní ochotník
- nejvýznamnější představitel českého romantismu
- Máchova citlivá duše odhaluje dvojí tvář Prahy – bohatství a chudobu, slavnou minulost a
tehdejší politický režim, poněmčování a šosáctví
- studuje filozofii a práva, účastní se soukromých besed s Josefem Jungmannem
- byl velmi ovlivněn bouřlivou politickou situací 30. let 19. století
- pomáhal polským radikálům přežít, učil se jejich jazyku, přejímal jejich myšlenky
- účastnil se pražského divadelního života, jako ochotník se seznámil s Eleonorou Šomkovou
- jejich vztah nesplnil jeho očekávání
- po ukončení právnických studií nastoupil jako praktikant v Litoměřicích, kde žije
v nedostatku a starostech s Lori, která čeká jejich dítě
- těsně před sňatkem s Lori umírá
- další díla: Obrazy ze života mého
Cikáni"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ