"Úvod: příčiny vzniku státu
- Důvod vzniku: potřeba řídit a organizovat výrobní, zemědělskou činnost a obchod
- Potřeba usměrňovat zájmy různých vrstev obyvatelstva
- Obrana před nepřáteli
Znaky staroorientálních států
- Státy vznikají v oblastech s příznivými přírodními podmínkami
- Obživa: zemědělský charakter výroby, zemědělství základní způsob obživi
- Důležitost zavlažovacích systémů
- Metalurgie: bronz měď
Typy států
- Otrokářské -> panovník, kněží, úředník, vojáci, řemeslníci + zemědělci, otroci => patriarchální typ otroctví – otrok pomocníkem rodiny
- Teokratické státy: Řecko
- Jazyková skupina: semito-hamitská
 Západní větev (arabština, hebrejština, aramejština, féničtina, aj.)
 Východní větev (akkadština, babylónština, asyrština)
 Hamitská větev (egyptština)
Indoevropská skupina: chetiská větev, slovanská, germánská řecká, indicko-íránská, italická a keltská
- Řemesla: muži- kováři, mlynáři, pekaři, řezníci, hrnčíři (hrnčířský kruh vynalezen ve 3.tisíciletí)
ženy- tkadleny, pradleny, kovotepky
- Doprava, pomocí kola (v mezopotámii se vozy objevují poprvé ve 4. tisíciletí), vozy taženy dobytkem, dále mořeplavci (féničané v 7.století př.n.l. obepluly Afriku ve službách Necha II.)
- Stavitelství: hlína, na slunci vypálená cihla. Pyramidy (2700 – 2200 př.n.l.), zikkuraty (patrovité chrámy)
- Písmo: zapisovaly se nejprve hospodářsko-správní údaje, mezi 4-3 tisíciletím před Kristem sestavili Sumerové piktografické písmo, kteří se následně rozdělilo na klínopis (Mezopotámie), používali symboly = logogramy a slabiky = fonogramy. Ryly se do hlíněných destiček pomocí rydla a rákosu. A hieroglyfy (Egypt), obrázek jako jedno slovo. Ryty do dřeva či kamene. Vynález papyrusu.
A) Mezopotámie Poloha: mezi Eufratem a Tigrisem, dnes (Írán, Írák, Turecko). Na severu hornatý povrch, na jihu Perský záliv, obchodní spojení s Indií, na západě stepy. Podnebí: jih – sucho, jarní záplavy, sever – mírné podnebí s dostatkem srážek
 Starosumerské období 4000-2350 př. Kr.
Obživa: zemědělství, chov rybolov, hrnčířský kruh, vynález kola
- Nejasný původ, usadili se v dolní části Mezopotámie
. Chrámové, později palácové uspořádání
- Založení městských států: Eridu, Uruk, Ur, Lagaš, Kiš, Umma, náboženské město Nippur. Města byla opevněna, uprostřed stál zikkurat, v něm sídlil panovník – absolutistický vládce (lugal). Města mezi sebou soupeřila o hegemonii. První doložená válka – epos o Gilgamešovi, Gilgameš byl vládcem Uruku.
- První historicky doložený panovník okolo 2600 př.n.l. byl Mesilim, který sjednotil Kiš, Lagaš, Ummu a Adab
 Akkadská říše 2340- 2200 př.n.l.
- Okolo roku 2350 akkadské kmeny rozbili sumerskou říši v čele s panovníkem Sargonem. Sargon založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Akkadem.
- Argon pronikl až k pobřeží Černého a Středozemního moře
- Snaha o centralizovaný stát
- Ve 22. Století smetl národ kočovných kmenů Gutejců
- Nastává poslední rozkvět Sumerů s panovníkem Gudea z Lagaše
- Nejstarší zákoník Uruckého krále Umammua
 Babylonie (2.tis.př.n.l. – jih Mezopotámie)
- nový centralizovaný stát, vznikl 400 let po zániku Akkadské říše
 Starobabylonská říše (asi 1900 – 1600 př.n.l.)
- boje amoritských vládců v čele jednotlivých měst
- r.1800 př.n.l. v popředí Babylonie – král Chamurapi = zakladatel říše (ovládl dolní Mezopotámii, území středního Eufratu, asijská města na stř.Tigridu)
- země rozdělena na oblasti a okresy se správci
- zvětšení orné půdy  vyšší výnosy
- ovládnutí obou toků po celé délce
- dálkový obchod"

Práce obsahuje malé obrázky o rozsahu cca půl strany.