Starověký Řím
Etruskové

1.	Doba královská

2.

Republika

3.

Principát

4.

Dominát

"Etruskové (8. – 6. stol. př. n. l.)
První etruská civilizace existovala někdy mezi léty 700 – 675 př. n. l., původ Etrusků není znám (nein-doevropský), možná pochází z Malé Asie – řemeslníci, obchodníci, písmo převzali od Řeků. Zakládali samostatná města v čele s králem a aristokratickými výsadami. Byli vyspělými zemědělci, zakládali terasovitá pole na svazích, obchodovali s kovy. Znali už klenbu i oblouk. R. 474 př. n. l. porazil Etrusky syrakuský král Hierón v bitvě u Kýmy, později utrpěli porážku tím, že Římané dobyli etruské město Veii. Do 3. stol. př. n. l. se jejich města stala součástí území římské republiky.
Doba královská (753 – 510 př. n. l.)
Podle mýtu byl Řím založen r. 753 př. n. l. jako město nad Tiberou, vzdálení potomci Trojanů Romulus a Remus byli zakladateli Říma. Remus byl ve vzájemném souboji zabit, město nazváno podle Romula – Roma. Podle archeologických průzkumů bylo území Říma obydleno už kolem r. 1000 př. n. l. Město bylo založeno na sedmi římských pahorcích, v 8. stol. př. n. l. se malé osady rozvinuly a v 6. stol. př. n. l. zde vzniká jednotný městský celek – Řím. Zakládala se náměstí, z nichž nejznámější je Forum Romanum.
Obyvatelstvo bylo rozděleno podle rodové příslušnosti v tzv. kuriích, 10 kurií tvořilo 1 tribui (kmen). Hlavní reformy provedl etruský král Servius Tullius, který v 6. stol. př. n. l. rozdělil obyvatelstvo do pěti majetkových tříd podle výše majetku. Král měl v Římě moc soudní, náboženskou i vojenskou. V římské společnosti stáli nejvýše patricijové (potomci urozených, privilegovaní, plnoprávní), nižší skupinu tvořili majetní přistěhovalci plebejové (neurození, neplnoprávní) a chráněnci patricijů patroni a klienti. Nejníže se nacházeli nepočetní proletáři, ti byli nemajetní, existovali i otroci.
Republika (509 – 31 př. n. l.)
V čele státu stáli dva konzulové, kteří byli voleni z patricijů senátem na rok. Správu státní pokladny vykonávali kvestoři, právo praetoři, majetek censoři a pouze v době ohrožení Říma měl neomezenou pravomoc diktátor."