"Divadlo Za branou - osobností zde byl J. Topol, který se na jeviště vrátil po roce 1989. Jeho nejslavnější hry Konec masopustu, Kočka na kolejích, Slavík k večeři, Hodina lásky,… Režisérskou osobností tohoto divadla byl Otomar Krejča.
Divadlo Járy Cimrmana - založeno roku 1967 J. Šebánkem, Z. Svěrákem, L. Smoljakem a K. Velebným. I po listopadu 1989 si divadlo udrželo své diváky (hl. rysy - Dokonalá mystifikace a genialita Cimrmana, vytváření fiktivní pseudovědy, příbuznost studentské recesi, hra s nesmyslem, určitá intelektuální náročnost, humor je okouzlující, dojemný, lidský, způsob podání - civilní‚ neprofesionální. Bez trapného přehrávání, herec – demonstrátor má lépe, názorněji divákům přiblížit předmět svého vyprávění. S tím souvisí přednášky na jevišti, všednosti jsou přiblíženy jako zásadní jevy, absurdita, improvizace, parodování.) Hry Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince, 969), Dlouhý, široký a krátkozraký, Dobytí severního pólu,… Svěrák i Smoljak jsou rovněž úspěšní scénáristé: Kulový blesk, Vrchní, prchni‚ Jára Cimrman ležící, spící, Nejistá sezóna, Obecná škola, Akumulátor, Jízda) a Kolja.
Divadlo na provázku - brněnská scéna vznikla roku 1967 a názvem se přihlásila k meziválečné avantgardě, jmenujme především B. Polívku, M. Donutila, J. Pechu, I. Bittovou, P. Oslzlého,… Autorem úspěšných adaptací slavných literárních děl - Zdeněk Pospíšil - pseudonym zakázaného dramatika M. Uhdeho (Profesionální žena, Balada pro banditu, Pohádka máje, slavné hry B. Polívky - Poslední leč, Šašek a královna.
Ha-divadlo, hanácké divadlo, vznik v Prostějově, od roku 1980 v Brně, osobnost dramatika Arnošta Goldflama – hry s nejednoduchou symbolikou a bizarními obrazy (Návrat ztraceného syna, Biletářka, Útržky z nedokončeného románu)
Studio Y - Divadelní soubor, jenž vznikl v Liberci roku 1963, od roku 1978 v Praze. Výraznou osobností je režisér a dramatik J.Schmid, inspirace životními osudy osobností českých dějin - Třináct vůní (Z deníku žákyně, Život a smrt K. H. Máchy,…
Sklep - divadlo, které se vyznačuje osobitou poetikou, programovou nevážností, expresivitou a experimentováním, protagonisty M. Šteindler, D.Vávra, T.Votel, T.Hanák. hry – Muzikál, Chemikál - mezi prvky - organická epopej o nenaplněné touze, Carmen – parafráze opery Jiřího Bileta, spolu se čtyřmi divadelními soubory v 80. a 90. letech známí pod názvem Pražská pětka. Působí také ve filmu - Kopytem sem, kopytem tam (V. Chytilová), Vrať se do hrobu ( M. Šteindler )"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ