1.	Příprava učitele na vyučování a její místo v plánované pedagogické činnosti

1.1.	Příprava na vyučování a její vztah k ostatním plánům učitelovy činnosti

1.2.	Příprava učitele na vyučování jako plán konkrétní práce ve vyučovací hodině

2.	Základní východiska přípravy

2.1.	Cíl výchovné a vzdělávací práce

2.2.

Učivo

2.3.

Žáci

2.4.	Pracovní podmínky

3.	Vlastní příprava učitele na vyučování

3.1.	Orientace na řízení didaktické interakce

3.2.	Orientace na obsah

4.	Formální stránka učitelovy přípravy na vyučování

4.1.	Smysl písemné přípravy na vyučování

4.2.	Základní typy písemné přípravy na vyučování

4.3.	Písemná příprava na vyučování jako pedagogický dokument

5.	Příprava na vyučování a její realizace

5.1.	Příprava na vyučování a její realizace v podmínkách konkrétní pedagogické situace

5.2.	Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování

5.2.1.

Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování vzhledem k realizované vyučovací hodině

4.3.	Písemná příprava na vyučování jako pedagogický dokument

5.	Příprava na vyučování a její realizace

5.1.	Příprava na vyučování a její realizace v podmínkách konkrétní pedagogické situace

5.2.	Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování

5.2.1.

Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování vzhledem k realizované vyučovací

hodině

5.2.2.

Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování z hlediska dosažených pracovních výsledků

Dodatek

4.3.	Písemná příprava na vyučování jako pedagogický dokument

5.	Příprava na vyučování a její realizace

5.1.	Příprava na vyučování a její realizace v podmínkách konkrétní pedagogické situace

5.2.	Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování

5.2.1.

Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování vzhledem k realizované vyučovací

hodině

5.2.2.

Rozbor a vyhodnocení přípravy na vyučování z hlediska dosažených pracovních výsledků

Dodatek

1.

Orientace

1.1.	Rozhodovací procesy

1.1.1.

Rozhodovací situace

1.1.2.

Metody rozhodování

1.1.3

Rozhodnutí

2.	Rozhodování a komunikace

3.	Rozhodování v pedagogické praxi

3.1.	Zvláštnosti pedagogického rozhodování

3.2.	Metody a strategie pedagogického rozhodování

3.3.	Rozhodovací analýza v pedagogické praxi

3.4.	Rozhodování v práci ředitele

3.5.	Kolektivní rozhodování v podmínkách školní práce

"1. Příprava učitele na vyučování a její místo v plánované pedagogické činnosti
1.1. Příprava na vyučování a její vztah k ostatním plánům učitelovy činnosti
Kniha Příprava učitele na vyučování začíná vysvětlením termínu pedagogická činnost. Autor uvádí, že tato činnost má být cílevědomá a řízená, je to dovednost projektovat a plánovat. Učitel by měl vědět, co od pedagogické činnosti chce, její cíle atd. a podle toho volit své prostředky a metody výuky. Každý učitel by se měl na svou vyučovací hodinu připravovat a vypracovat si tzv. projekt vyučovací hodiny, dále celoroční plán, kde jsou uvedena témata a jejich cíle. Celoroční plán á rámcový charakter.
1.2. Příprava učitele na vyučování jako plán konkrétní práce ve vyučovací hodině
Učitelova činnost musí mít určitý cíl a obsah. Příprava učitele na vyučování je, podle Slavomíra Ryse, plán práce z neúplných informací. Učitel nikdy nemůže přesně vědět, jak bude která hodina probíhat, nelze se na ni naplno připravit. Proto musí učitel analyzovat, srovnávat, zdokonalovat a střídat své učební plány. Díky tomu může získat bližší obraz o vyučovací hodině
2. Základní východiska přípravy
Do těchto východisek jsou zahrnuty čtyři údaje, a to: cíl výchovné a vzdělávací práce, učivo, žáci a pracovní pomůcky.
2.1. Cíl výchovné a vzdělávací práce
Rozlišujeme dva druhy cílů, obecné a speciální. Obecné zajišťují všestranný a harmonický vývoj člověka. Speciální se vztahují k určitému obsahu a jsou odvozeny od obecných. Při připravování na hodinu by měl učitel znát cíl své práce a úkoly, které z něj vyplývají. Cíle učitel poté klade na žáky, tyto cíle pro ně musí být dosažitelné a přiměřeně náročné.
2.2. Učivo
Autor vysvětluje učivo jako soubor všech požadavků kladených na žáka. K osvojení učiva musí být žákovi zpřístupněno a zprostředkováno na úrovni k jeho věku, zkušenostem a možnostem. To závisí hlavně na kvalifikaci učitele – čím více svému předmětu rozumí, tím lépe je schopen ho svým žákům předat. Učitel také rozhoduje o tom, které části učiva žákům vysvětlí a které si sami vyhledají, jaké úkoly dostanou na samostatné zpracování."