"Úvod
Práce s názvem Specifika rodinné výchovy děvčat se zaměřením na období adolescence vychází z předpokladu, že současná společnost se sice ve všech ohledech snaží vybudovat rovnoprávné postavení ženy, dává jí stejná práva a stejné příležitosti jako mužům, ale její snaha je jakoby zrazována postojem samotných rodičů, kteří se nedokázali, a předpokládám, že ještě po dlouhou dobu nedokáží, vymanit z po staletí běžného způsobu výchovy dívek a pohledu na ně. Spojíme-li tento dvojaký tlak na dívky s vlivem všudy přítomných médií, mohou se současné a budoucí adolescentky dostat do velmi svízelné situace, o které bych alespoň v základech chtěla ve své práci informovat.

Správné základy
„Protože první tři roky života dítěte jsou rozhodující a jsou zde položeny základy pro další život, musí se dítě v této době cítit obzvláště chráněno a v bezpečí.“ Na počátku svého života dítě potřebuje být s matkou, potřebuje cítit její blízkost, potřebuje okamžité uspokojení svých potřeb a hlavně potřebuje být bezpodmínečně milováno. „Základní potřebou dítěte je zakusit, že ho rodiče bezpodmínečně milují – nezávisle na jeho vzhledu, talentu a výkonech.“ Dítě, které dostane dostatek lásky je schopno ji později rozdávat dál.
Dítě musí nejprve zakusit pocit bezpečí, aby z něj pak mohlo vycházet vstříc objevování a osamostatňování se. Bezpečí pro dítě musí být absolutní stejně jako láska, která zůstává láskou v dobrých i zlých dobách. Bezpečí znamená i jednoznačné a jasné chování rodičů, to, že „ano“ vždy znamená „ano“ a „ne“ je vždy chápáno jako jasné „ne.“ Děti, které se nemohou spolehnou na předvídatelné reakce svého okolí se nemohou uvolnit a žijí v neustálém stresu. Za zajímavou považuji myšlenku Jiřiny Prekopové o tom, že „pokud člověk ztratí bezpečí v lásce, hledá jistotu u technických přístrojů, které fungují spolehlivě a předvídatelně. Proto komunikují mnozí raději s internetem a počítačovou myš hladí častěji než vlastní ženu a děti.“