Výchova a vývoj člověka
Vnější a vnitřní činitelé. Vývoj názorů na výchovu - stanovisko zdůrazňující význam výchovy ve vývoji čl. = výchovný optimismus, přeceňování možností výchovy, podceňování možností výchovy = výchovný pesimismus + pedologie. Teorie determinace dušev. vývoje - vývojový proces určen především vnějšími faktory - fyzikálním a hlavně soc. prostředím, základ ve vnitřních faktorech (vrozených dispozicích), rovnocenný význam vrozených vloh i prostředí a hledá mechanismy jejich interakce ve vývoji jedince. Teorie empiristické (exogenitické), nativistické (endogenistické tj. optimistický racionalismus, nativistické teorie iracionalistické), teorie interakční = syntetické. Humanistický vývoj psychiky. Současné názory na úlohu výchovy, antipedagogika, černá pedagogika, pojem výchova v širokém významu, vých. v užším slova smyslu, výchovný proces (bezděčné učení, záměrné učení).

Činitelé psychického vývoje
Dědičnost, faktory vnějšího prostředí, biolog. faktory v interakci se sociálními (zralost dítěte, nemoci (krátkodobé, dlouhodobé), smyslové vady, vady řeči, nedostatky v motorice, LMD, SPU, temperament. Formativní vlivy na osobnost - biolog. podmíněnost, přírodní vlivy (trvalejší, měnlivé, dědičnost, vrozené dispozice).

Názory na biologickou a sociální determinaci lidské psychiky
Galton, C. Helvetius, Freud, M. Skodaková, Langmeier, Matějček. Činitele psychického vývoje - ontogeneze psychiky, zrání, učení, socializace, biologičtí činitelé (nervová soustava; hormonální soustava; tělesný růst organismu; vlohy)

"- jaké místo zaujímá mezi těmito činiteli výchova?
- člověk je vychovatelný a vzdělavatelný
- změny človeka jsou podmíněny činiteli vnějšími (exogenními) a vnitřními (endogenními)
- vnějším č. je prostředí, v němž dítě vyrůstá - rodinné, skup. kamarádů, škola, přírodní okolí = v nejširším smyslu celý život společnosti (společenský č.), patří sem také výchova
- působení těchto činitelů na čl., jeho formování, je jednak živelné (působení prostředí), jednak záměrné (působení výchovy)
- vnitřními č. - biologické předpoklady čl., mimo jiné i dědičnost
(pedagogika nestuduje vlivy prostředí ani vlivy biologických činitelů na osobnost čl., ale využívá poznatků soiologie, biologie člověka a dalších o tom, jak podmiňují působení výchovy)
- biolog., psychické, sociál. změny čl., které se uskutečňují pod vlivem uvedených vnějších i vnitřních činitelů se označují pojmem vývoj

Vývoj názorů
- v historii pedagogiky byla formulována tři stanoviska charakterizující úlohu výchovy a ostatních činitelů ve vývoji člověka:
1) stanovisko zdůrazňující význam výchovy ve vývoji čl. = výchovný optimismus
2) přeceňování možností výchovy
3) podceňování možností výchovy = výchovný pesimismus + pedologie

ad.1)
- představitelem J.A. Komenský
- původ čl. vysvětluje v souladu se středověkou teologií
- podle něj má čl. předpoklady k tomu, aby mohl být vychováván, je však třeba těchto předpokladů využít
- ti, co se lidmi narodili, musí být vychováváni k tomu, aby se lidmi stali
- podobný názor vztahu vrozených vloh a výchovy zastává A. Diesterweg = vlohy čl. jsou vrozené, jen tam, kde jsou vlohy, je možnost vývoje. Každý vývoj závisí na obou podmínkách - vlohách a podnětu. Bez podnětu není žádný vývoj
- Diesterweg zdůrazňuje význam aktivity vychovávaného čl."

Připrava na SZZ z pedagogicko-psychologikého základu.