Literární rešerše - definice cestovního ruchu (Horner, C. Kaspar, Collina, WTO, Petrů a Holubová). Podíl cestovního ruchu na ekonomice - postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (základní kritéria), platební bilance, mezinárodní cestovní ruch – ekonomický pohled.
Metodika práce - analýza časových řad, charakteristiky znaku Y sledového v časové řadě (první absolutní diference d1i, druhá absolutní diference d2i, první relativní diference r1i, řetězové indexy k1i, bazické indexy z1i), popis trendové složky.
Analýza dosažených výsledků - devizové příjmy z cestovního ruchu (časová řada bilance, rovnice funkce, trendová funkce). Devizové příjmy z cestovního ruchu 1992-2004 (mld. USD). Bilance cestovního ruchu 1992-2004 (mld. USD).

Ukázka z práce:
"2.1.1. Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství
Názory na postavení cestovního ruchu v národním hospodářství z hlediska jeho společensko-ekonomické podstaty se značně liší. Odborná literatura tento problém spojuje s podílem vlivu zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci a výdajů obyvatelstva spojených s účastí na cestovním ruchu v osobní (konečné) spotřebě.
Odvětví cestovního ruchu je možné označit za samostatné národohospodářské odvětví, protože splňuje následující základní kritéria [7]:
• specializace ekonomických a ostatních společenských funkcí,
• speciální kvalifikační úroveň pracovníků,
• specifický charakter materiálně-technické infrastruktury.
V odvětví cestovního ruchu se při zabezpečení služeb pro účastníky prolínají činnosti několika různých odvětví a oborů národního hospodářství, proto přesně vymezit jeho místo a postavení ve struktuře národní ekonomiky je obtížné. Hospodářská činnost typická pro cestovní ruch se tak označuje jako „průmysl cestovního ruchu“ a zahrnuje především hotelnictví, restaurační stravování, činnost cestovních kanceláří, průvodcovskou činnost a další služby. Ve vztahu k těmto odvětvím je účelné rozlišovat odvětví, která bezprostředně vytvářejí služby cestovního ruchu jako výlučnou nebo alespoň převažující náplň své činnosti (stravovací, ubytovací a zprostředkovatelské služby), a odvětví, která poskytují cestovnímu ruchu své služby, ale jako doplňující část své hlavní činnosti (služby dopravy, lázní, obchodů, komunálních služeb apod.).
Co se týče oblastní ekonomiky má cestovní ruch jedno z předních postaveních zejména v podhorských a horských oblastech s vhodnými přírodními podmínkami. Vliv cestovního na rozvoj těchto oblastí může mít dvě stránky – pozitivní, kdy cestovní ruch vyvolává ekonomický růst daných oblastí vytvářením nových pracovních příležitostí, koncentruje výrobu spojenou s cestovním ruchem apod., a negativní, kdy nadměrná koncentrace cestovního ruchu má negativní dopad na životní prostředí těchto oblastí. "