1.

Egypt

2.	Mezopotámie

3.	Obrazová příloha

Ukázka z práce:
" Ideální podmínky pro vznik monumentální architektury. Dostatek žuly, čediče i pískovce. Víra Egypťanů v posmrtný život jen podnítila rozvoj monumentálního stavitelství. Tyto stavby také většinou slouží náboženství, spojeným s kultem mrtvých.
Egyptské sloupy byly buď monolitické, nebo členěné na patku dřík a hlavici. Dřík býval čtvercový, polygonální či kruhový, často zdobený do tvaru stvolu květiny a korespondoval s hlavicí, která znázorňovala lidskou hlavu, palmu, lotos či papyrus.
Chrámy se vyvinuly v rozsáhlé komplexy staveb, které byly uspořádány podle určitého systému: Alej Sfing vedla ke dvou mohutným pylonům (komolý jehlan) s kolosy, před nimiž stály obelisky. Branou mezi pylony se vcházelo do velkého nádvoří, obehnaného sloupovou chodbou (peristyl), přístupné lidu. Dále měli přístup jen kněží: Trojlodní hypostyl, představuje egyptský typ baziliky. Drobná svatině se sochou boha chrámový komplex uzavírala.
Mezi nejvýznamnější stavby tedy patří skalní chrámy (Abú Simbel, chrámy v Luxoru a Karnaku) a pyramidy, sloužící jako hrobky faraónů. Pyramidy se nejvíce stavěli v období Staré říše. V období Střední říše jejich místo nahrazovaly skalní chrámy a v Nové říši je skalní chrámy zcela vytlačily. Nejstarším typem kamenné hrobky však byla mastaba. Kamenná lavice tvaru komolého jehlanu s podzemní pohřební komorou. Nejstarší patřila faraónu Menimu, zakladateli první dynastie. Mastaby byly zdobeny sochami reliéfy a malbami.
Nastavením sedmi postupně se zmenšujících mastab na sebe, vznikla první stupňovitá pyramida (Džoserova pyramida), jejímž architektem byl první vládcův ministr Imhotep. Redukcí na čtvercový půdorys a vyplnění stupňů zkosenými kvádry vznikly pravidelné jehlanovité pyramidy (orientované, nivelizované). Nejvíce se stavěli v Gize (Cheopsova, Chufevova..) a pro svou mohutnost je již v antice považovali za jeden z divů světa."

Zpracovaná maturitní otázka z dějin výtvarných kultur doplněná o ukázky. Obsahuje pravopisné chyby.