1.	Obecná část

2.

Měření

2.1	Měřící pomůcky

2.2	Kalibrace termočlánku

2.3	Měření tepelné vodivosti

2.4	Zpracování výsledků

2.4.1.

Hliník

2.4.2.

Mosaz

2.4.3.

Měď

3.

Závěr

"Nejprve je třeba okalibrovat použitý termočlánek, tzn. Určit jednoznačný stav mezi rozdílem teplot obou spojů a odpovídající termoel. silou. Grafickým znázorněním této závislosti je kalibrační křivka.

Kalibrace termočlánku

Na elektrický vařič s el. mag. míchačkou jsme dali kádinku s vychlazeným olejem. Do ní jsme dáli čidlo teploměru, na němž je jeden konec termočlánku. K termočlánku jsme připojili dig.multimetr. Zapli jsme míchání a ohřev na vařiči. Počkali až bude termoel. napětí nulové,a pak jsme hodnoty začali zapisovat do tabulky. Rozdíly termoel.napětí jsme odečítali vždy při zvýšení teploty oleje o 1ˇC až do teplotního rozdílu 15 ˇC. Z této tabulky jsme sestrojili graf (kalibrační křivka ) termoel.napětí = f( teplotní rozdíl). Tato závislost nám pomohla určit teplotní rozdíly v další části měření.

Měření tepelné vodivosti

Jako první jsme měřili tepelnou vodivost hliníku.
Hliníkovou tyčinku ( tělísko) jsme ponořili do vody s ledem. Vzorek jsme vyhřívali při napětí 3 V, které jsme nastavili pomocí autotransformátoru. Na ampérmetru, připojeném na topný článek jsme odečetli velikost proudu.
Na multimetru jsme odečítali velikost termoel.napětí do té doby než se ustálilo, vždy po jedné minutě. Hodnoty jsme zaznamenávali do tabulky. Poté jsme podle velikosti termoel.napětí odečetli z kalibrační křivky teplotní rozdíl ta – tb.
Pozn. Ze začátku po dobu 3 minut jsme tělísko vytápěli vyšším výkonem při napětí 6 V, abychom rychleji dosáhli ustáleného stavu.
Pro mosazné a měděné tělísko probíhalo měření stejně.
Velikost procházejícího proudu byla ve všech případech 0,31 A."

Práce obsahuje tabulky, grafy a názorné výpočty. Čistého textu v práci jsou cca 2 strany.