I. Část A
1.Pojem ústavního práva
2.Předmět ústavního práva
3.Ústava
4.Charakteristika klasických ústavních modelů
5.Obsah ústavy
6.Subjekty ústavy
7.Co je obsahová hodnota ústavy?
8.Jaká je úloha ústavy v systému demokracie?
9.Co je ústavodárná moc?
10.Co je ústavní pořádek podle Ústavy ČR?
11.Které jsou právní prameny ústavnosti v ČR?
12.Předmět ústavněprávních vztahů
13.Ústava jako základní zákon
14.Ústava jako normativní systém
15.Interpretace ústavy
16.Odpovědnost a sankce v ústavním právu
17.Realizace ústavy
18.Ústavněprávní spory
19.Pojetí ústavního práva hmotného, procesního a sporného
20.Typy procesních vztahů v českém ústavním právu
21.Ústava jako právní norma
22.Vztah ústavního práva ČR a jiných právních odvětví
23.Klasické modely ústavnosti a česká ústavnost
24.Ústava jako právní status veřejné moci a státu zejména
25.Postavení mezinárodních smluv podle Ústavy ČR
26.Ústavněprávní základ koncepce "pyramidy" právních norem
27.Které jsou nadstátní prameny Ústavy ČR?
28.Které mezinárodní smlouvy jsou podle judikatury Ústavního soudu ČR v ČR pramenem práva?
29.Evropská úmluva o základních právech a svobodách jako pramen ústavního práva ČR
30.Druhy právních norem podle Ústavy ČR
31.Vztah komunitárního práva a českého práva
32.Ústavněprávní aspekty Evropské unie
33.Právo Evropské unie, jeho rysy
34.Systém komunitárního práva
35.Soudnictví Evropské unie.
36.Přímá účinnost práva Evropské unie
37.Vztah práva Evropské unie a ústavního práva ČR
38.Ústava České republiky a mezinárodní právo
39.Ústavní základ českého státu, forma
40.Území, státní hranice českého státu, státní symbolika
41.Na kterých obsahových doktrinách je založena Ústava ČR?
42.Na kterých obsahových doktrinách je založena Listina základních práv a svobod?
43.Které atributy právního státu upravuje Ústava ČR a Listina základních práv a svobod?
44.Které mechanismy demokracie zakládají prameny ústavního práva ČR?
45.Listina základních práv a svobod jako právní akt
46.Právo na soudní a jinou právní ochranu podle Listiny
47.Ústavní právo domáhat se práva u nezávislého soudu
48.Ústavní právo na náhradu škody způsobené nezákonným postupem státu
49.Obsah ústavního práva na právní pomoc v řízení před orgány veřejné moci
50.Koncepce dělby moci podle Ústavy České republiky
51.Instituce volební spravedlnosti v českém právu, ochrana volebního práva
52.Justiční záruky ochrany politických stran, ústavnosti a demokracie politického systému.
53.Pojetí a obsah moci výkonné
54.Ústavní pojetí Ústavního soudu ČR, vztah k ostatním soudům
55.Obsah ochrany ústavnosti
56.Které jsou „běžné“ zákony bezprostředně rozvíjející Ústavu ČR?
57.Které jsou „běžné“ zákony bezprostředně rozvíjející Listinu základních práv a svobod?
58.Jak určuje Ústava ČR hierarchii norem v právním řádu ČR?
59.Pojetí spravedlnosti v ústavním právu.
60.Jaký význam má judikatura Evropského soudu pro lidská práva pro českou ústavnost?
61.Jakým způsobem se mezinárodní smlouva stává závaznou v právním řádu ČR?
62.V čem spočívá role soudů při aplikaci mezinárodních smluv v ČR?
63.Mají prameny mezinárodního práva přímou účinnost v ČR?
64.Jakým způsobem dochází k recepci mezinárodních smluv v ČR?
65.Charakteristika řízení před Ústavním soudem ČR
66.Druhy řízení před Ústavním soudem ČR
67.Řízení o zrušení právního předpisu před Ústavním soudem ČR
68.Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem ČR
69.Ústavní postavení obcí, pojetí obecní samosprávyveřejnoprávní
70.Ústavněprávní ochrana obecní a krajské samosprávy
71.Ústavní postavení samosprávy krajů
72.Ústavní postavení samosprávy obcí

II. část B
1.Rysy a etapy čs. ústavního vývoje
2.Ústavněprávní aspekty rozdělení Československa
3.Kontinuita a diskontinuita při vzniku Československa, tzv. recepční normy
4.Pojetí státního občanství České republiky, jeho obsah
5.Způsoby nabývání státního občanství a jejich obsah
6.Způsoby pozbývání státního občanství a jejich obsah
7.Charakteristika a struktura Parlamentu ČR, jeho vnitřní organizace ve smyslu jednacích řádů PS a SE
8.Ústavněprávní vztah komor Parlamentu ČR
9.Pravomoc a působnost Parlamentu ČR, pravomoc PS, pravomoc SE
10.Právní základy jednání Parlamentu ČR, parlamentní právo procesní a jeho obsah,jednací řády komor
11.Způsoby jednání a usnášení se Parlamentu ČR
12.Zákonodárný proces v Parlamentu ČR
13.Zvláštní typy řízení v Parlamentu ČR, v jednotlivých komorách
14.Zvláštnosti parlamentního práva procesního v Senátu Parlamentu České republiky
15.Zákonodárný postup až k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
16.Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora, jeho vznik, obsah a zánik
17.Ústavněprávní procesní ochrana mandátu poslance a senátora
18.Jednání o důvěře a nedůvěře vládě
19.Výbory a komise komor Parlamentu ČR, charakteristika jejich působnosti
20.Poslanecký klub jako instituce, postavení, oprávnění
21.Volební právo objektivní, volební řád tzv. všeobecných voleb, právní základy organizace voleb
22.Volební orgány jako instituce volebního práva, jejich druhy a kompetence
23.Pojetí subjektivního volebního práva občana, jeho právní obsah
24.Koncepce a mechanismus přidělování mandátu podle volebních zákonů, volební geografie a volební aritmetika podle volebních zákonů
25.Ústavní postavení prezidenta republiky
26.Právní základy a způsob volby prezidenta republiky
27.Ústavní postavení vlády ČR, její odpovědnost
28.Ústavní pojetí "důvěry" a "nedůvěry" vládě.
29.Ústavní koncepce státního zastupitelství
30.Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému a právním systému ČR
31.Pojetí moci soudní, principy organizace a činnosti českého soudnictví podle ústavního
pořádku ČR
32.Soustava soudů a jejich druhy
33.Vznik a zánik funkce soudce
34.Vznik a vývoj čs. ústavního soudnictví, jeho historická inspirace
35.Ústavní postavení soudce Ústavního soudu ČR
36.Kompetence Ústavního soudu ČR, její klasifikace a charakteristika
37.Organizace Ústavního soudu ČR
38.Ústavní postavení Nejvyššího kontrolního úřadu
39.Ústavní základy bezpečnosti ČR
40.Ústavní postavení ČNB
41.Ústavní pořádek České republiky, pojetí, obsah, vztah Ústavy a Listiny
42.Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní obsah Listiny
43.Právo na život, způsobilost mít práva, ústavněprávní obsah
44.Nedotknutelnost osoby a obydlí, ústavněprávní obsah
45.Právo vlastnictví podle Listiny
46.Osobní svoboda člověka, svoboda pohybu a pobytu, ústavněprávní obsah
47.Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, ústavněprávní obsah
48.Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, ústavněprávní obsah
49.Koncepce politických práv podle Listiny
50.Svoboda projevu
51.Právo na informace podle Listiny a jeho provedení zákonem
52.Ústavněprávní základ petičního práva a jeho provedení zákony
53.Ústavněprávní základ shromažďovacího práva a jeho zákonný obsah
54.Koncepce a formy sdružování podle Listiny, konkretizace v právním řádu ČR
55.Ústavněprávní obsah práva podílet se na správě věcí veřejných
56.Práva národnostních a etnických menšin, ústavněprávní obsah, zákonný obsah
57.Práva hospodářská, sociální a kulturní, ústavněprávní obsah
58.Listina a práva v sociální oblasti
59.Ústavněprávní obsah práva na vzdělání, akademická samospráva
60.Ústavně zaručené procesní zásady v řízení před soudy a jejich provedení zákonem o soudech a soudcích
61.Ústavněprávní pojetí politických stran
62.Právní aspekty vzniku, činnosti, hospodaření a zániku politických stran
63.Soudní ochrana politických stran
64.Možnosti omezení svobody projevu
65.Ochrana osobních údajů
66.Pojetí azylu v českém právním řádu - zákonná úprava
67.Vztah ústavněprávní ochrany menšin a mezinárodněprávní ochrany menšin

Z hlediska určení postavení ústavního práva v právním systému a jeho předmětu má zásadní význam zabývat se pojetím veřejného a soukromého práva. Již římský právník Ulpián vyjádřil rozdíl mezi právem veřejným a soukromým tak , že právo veřejné se týká postavení republiky , právo soukromé se týká zájmů individuí. Vymezení práva veřejného a soukromého není fixní , není definitivní , ale záleží na souvislostech ekonomických a společenských daných dobou , kdy v politickém režimu velmi liberálním právo soukromé zřetelně dominuje , naproti tomu ve státech stěžejně autoritativních je sféra veřejného práva široká a pohlcuje soukromoprávní zájmy.

Právo soukromé upravuje status soukromých osob a jejich vztahy. Na mysli se mají jak osoby fyzické tak osoby právnické ( obchodní společnosti , sdružení atd. ) , kdy právo soukromé upravuje jak právní základ vzniku soukromé osoby , tak např. smluvní vztahy těmito.

Veřejné právo upravuje především postavení veřejných osob ( institucí ) , vztahy mezi nimi a jejich vztahy k osobám soukromým. Veřejnými institucemi jsou jednak stát a jednak instituce jím vytvářené. Tyto instituce plní funkce veřejného zájmu a jsou plné či částečně státem řízeny či jemu podřízeny. Instituce veřejného zájmu plní své funkce jak uvnitř státu , tak i navenek. V tom smyslu lze ještě veřejné právo dělit na veřejné právo mezinárodní ( založené na principu rovnosti mezi státy ) a vnitřní , kde existuje vertikální vztah.

Práce je velmi podrobná.
Není uvedena použitá literatura.