1.	Vymezení mezinárodních prostorů a jejich odlišení z hlediska právní úpravy od státního území

2.	Vývoj právní úpravy ve vztahu k moři, kosmu, Antarktidě

3.	Zákaz přivlastnění mezinárodních prostorů

4.	Pravomoci státu nad objekty v mezinárodních prostorech (společné znaky, odlišnosti moře, kosmos, Antarktida)

5.	Vymezení pojmu využívání pro mírové účely a využívání výlučně pro mírové účely (společné a rozdílné znaky ve vztahu k moři, kosmu, Antarktidě)

6.	Právní režim Antarktidy (progresivní prvky, zvláštnosti)

7.	Mírové využívání kosmického prostoru a nebeských těles (z hlediska zakázané činnosti)

8.	Otázka mírového využívání volného moře a mořského dna (z hlediska zakázané činnosti)

9.	Nevojenské využívání mezinárodních prostorů

10.	Společné dědictví lidstva ve vztahu k mezinárodním prostorům (vymezení pojmu, společné a rozdílné znaky v jednotlivých oblastech)

11.	Právní režim pro průzkum a těžbu z mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států a na Měsíci

12.	Řešení sporů v mezinárodních prostorech

13.	Řešení sporů před Mezinárodním tribunálem pro mořské právo

14.	Kontrola nad dodržováním závazků v oblasti mezinárodních prostorů

15.	Význam kontroly v kosmu a z kosmu, různé metody a prostředky jejího provádění

"2. Vývoj právní úpravy ve vztahu k moři, kosmu, Antarktidě

Volné moře a mořské dno za hranicemi nár.jurisdikce
-historicky nejstarší mez.prostor
-ve starověku snaha přivlastnit si co největší část v.m., zároveň ale známa zásada svobody moře (římští právníci-res communis omnium)
-feudalismus-státy si činí nároky-Benátsko(Adriat.m.), Dánsko, Norsko, Anglie, Esp, Port.
-rozvoj výroby a obchodu-snaha o svobodu plavby a moří – Hugo Grotius-Mare liberum(1609)-moře si nemůže nikdo přivlastnit, ani nad ním nabýt pr.panství; zal. na přir.teorii o vlastnictví-kategorie věcí-r.privata, publica, nullius, communis (moře, tekoucí vody, vzduch); plavba a rybolov společné všem
-H.G.Právo války a míru(1625)-posun-svoboda moře nikoli neomezená-rozlišování svobodného moře a pobřežních vod, zálivy, úžiny; část moře způsobilé být předmětem okupace-vyžaduje faktickou držbu; jezera, řeky mohou být př.veřej.vlastnictví, oceán nelze okupovat; diferenciace na volné moře, pobř.vody, vnitroz.moře, zálivy a úžiny-až do pol.20.století
-Bynkershorek(1737)-vymez. šířku pobř.vod-dostřel pobřežního děla (Galliani-zpřesnění na 3 námořní míle) – také efektivní okupace – ale nikdy se nestalo obecnou normou mezin.práva
-později už nevznášeny žádné větší nároky (19.st.) –rozvíjí se právo pokojného průjezdu
-1930-Haagská kodifikační konference-součástí i diskuse o delimitaci moře-nedošlo ke shodě
-pobřežní moře-Úmluva o pobřežních vodách a pásmu souvislém(1958)-ale neobsahuje šířku-až Úmluva OSN o mořském právu (1982)-12 nám.mil měřeno od čáry odlivu
-kontinentální šelf-Úmluva o kontinentálním šelfu (1958)-pobř.stát má svrchovaná práva výzkumu a využ.přír.zdrojů; Úmluva 1982 – do 200 nám.m., až 350 nám.mil od izobaty 2500 metrů
-výlučná ekonomická zóna-Úmluva 1982 – 200 nám.mil od č.odlivu, pobř.stát má svrch…., ale nesmí si moře ani dno za hranicemi pobř.moře přivlastnit
-pro zónu a šelf se již neuplatň. požadavek efektivity – zal.na přilehlosti a prodloužení pevnin.území
-volné moře-negativní vymezení-co nejsou pobřežní vody nebo vnitrozem.vody státu (Úmluva 58)+ co není zahrnuto v zóně nebo souostrovních vodách souostrovních států (Úmluva 82)
-mořské dno-Úmluva 82 ho označ. jako Oblast, =dno za hranicemi kont.šelfu

Antarktida
-1820-Bellingshausen a Lazarov – 19.st.počátky mezin.spolupráce
-1957/8-Mezinárodní geofyzikální rok
-7 států vzneslo jednostranné nároky-GB-část svých nároků předala NZ a Austr., Fr, Norsko, Arg, Chile-celkem 4/5 území; tituly-prvotní objev,efekt.okupace, územní blízkost
-hrozba konfliktů+potřeba výzkumu Antarktidy – 1958 Konference o Ant.(12 států)Smlouva o Antarktidě (1959)-na dobu neurčitou, po 30 letech možno žádat revize; pro oblast na J od 30.rovnoběžky j.š.; nedotýká se práv týkajících se volného moře(problém plov.ledovců); smlouva zmrazuje nároky, nelze vznést nároky nové; různé kategorie sml.stran (12 sml.států, st.vyvíjející výzk.činnost v Anttyto 2 se účastní Konzultativních schůzek-orgán provádění Smlouvy, jmenují pozorovatele; ost.sml.státy)
-Úmluva pro zachování ant.tuleňů (1972), Úmluva o zachování mořských živých zdrojů Ant.(1980), Úmluva o úpravě činností týkajících se ner.zdrojů Ant.(1988), Protokol o ochraně živ. prostředí Ant.(1991)"