1.	Síťová vrstva

2.	Protokoly pro překlad adres

3.	Třídy směrovacích algoritmů

4.	Transportní vrstva

5.	Aplikační vrstva

6.	Současné trendy ve světě protokolů TCP/IP

7.Přístupy k implementaci zabezpečovacích mechanismů

"vrstva síťová
protokol IP (Internet Protocol) – hlavní protokol, zabezpečuje doručení paketů adresátům. Pochopitelně využívá přenosové technologie na úrovni vrstvy síťového rozhraní. Protokol funguje na nespojovaném a nespolehlivém principu.
Definuje formát pro přiřazování adres IP, definuje mechanismus pro přenos nespolehlivých dat (datagram).

• nejzatíženější protokol
• logické adresování na úrovni síťové vrstvy + přenos datagramů mezi počítači
• nabízí nespolehlivé, nespojové doručování datagramů
• k datagramu přidá logické adresy síťové vrstvy odesílajícího a cílového počítače
• při problémech spoléhá na protokol ICMP
• nevyžaduje navázání spojení
• nazeručuje doručování v pevném sledu + potvrzování příjmu
• provádí další důležité operace:
– fragmentace datagramů a jejich zpětné skládání
Protokol IP verze 4 (IPv4) – definuje síťové adresy jako 32 bitové číslo. Adresy IP se dělí do celé řady kategorií (třídy). IP adresy se často vyjadřují v dekadické tečkové notaci. Každý bajt nabývá hodnot 0 až 255.
Využívá hierarchické směrování založené na hierarchickém adresování. IP adresa je rozdělena na dvě části – síť a host. Směrovače využívají při směrování datagramu část síť až do té doby, než se datagram dostane do směrovače, který jej může již přímo předat hostu.
Každý datagram obsahuje záhlaví a datovou část.
Záhlaví:
o celková délka datagramu
o požadovaná kvalita přenosové služby –
o adresa odesilatele a příjemce
Na rozdíl od paketu X.25 jsou v datagramu adresy potřebné, neboť v TCP/IP není vytvořen virtuální okruh.
Hlavička: nejméně 20 bytů
Celková délka datagramu: 40 bytů (IP hlavička + data uvnitř rámce)
protokoly sloužící potřebám navázání protokolu IP a přenosových technologií vrstvy síťového rozhraní – aby spolu mohly dva počítače komunikovat, musí znát své hardwarové i IP adresy. Protokoly pro překlad adres.
• ARP
• RARP
• BOOTP
• DHCP
Převod logické adresy na fyzickou adresu. ARP převádí logickou adresu síťové vrstvy na hardwarovou adresu (MAC adresu síťového zařízení)
RARP, BOOTP, DHCP – umožňují koncovému zařízení převést hardwarovou adresu na logickou adresu síťové vrstvy
ARP, RARP – využívají protokol IP, pracují v síťové vrstvě
DHCP, BOOTP – pracují nad protokolem UDP v transportní vrstvě"

V MS PowerPoint.