1.	Pojem, předmět, systém a vztah pracovního práva k dalším odvětvím

1.1	Pracovní právo

1.2	Předmět pracovního práva

1.3	Systém pracovního práva

1.4	Vztah pracovního práva k ostatním právním odvětvím

2.	Prameny pracovního práva

2.1	Normativní právní akty (právní předpisy)

2.2	Kolektivní smlouvy

2.3	Vnitropodnikové právní normy

2.4	Technické normy (ne všechny)

2.5	Mezinárodní smlouvy

2.6	Dobré mravy

3.	Základní zásady pracovního práva

3.1	Význam a obsah základních zásad pracovního práva

3.2	Funkce pracovního práva

3.3	Působnost pracovního práva

4.	Druhy, subjekty a obsah pracovněprávních vztahů

4.1	Druhy pracovněprávních vztahů

4.2	Subjekty pracovněprávních vztahů

4.3	Obsah pracovněprávních vztahů

5.	Právní skutečnosti v pracovním právu

5.1	Subjektivní právní skutečnosti, právní úkony

5.2	Objektivní právní skutečnosti, právní události

6.	Pojem, význam a vznik pracovněprávních vztahů

6.1	Pojem pracovněprávního vztahu

6.2	Funkce (význam) pracovněprávních vztahů (pracovního práva)

6.3	Vznik pracovněprávních vztahů

7.	Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

7.1	Změna subjektu – zaměstnavatele:

7.2	Změna obsahu pracovněprávního vztahu = změna práv a povinností vyplývajících

8.	Zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů

8.1	Zánik pracovněprávního vztahu

8.2	Uspokojení nároku

9.	Zajištění práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

10.	Lhůty, doby, promlčení, prekluze, počítání času, doručování

10.1

Lhůta

10.2

Promlčení

10.3

Prekluze

10.4	Uplatněním nároku

10.5	Doručování

11	Pojem a vznik pracovního poměru

11.1	Pracovní poměr (dále jen PP)

11.2

Vznik PP

12.	Druhy pracovního poměru

12.1	Podle doby trvání PP

12.2	Podle počtu PP a jejich vzájemných vztahů

12.3	Podle místa výkonu práce

12.4	Souběžné rovnocenné a samostatně posuzované PP

12.5	Souběžné pracovní poměry ve vztahu závislosti – HPP a VPP

12.6	Podle zaměstnavatele

12.7	Podle právních skutečností, které PP zakládají

13.	Změny pracovního poměru

13.1

Subjekt

13.2

Obsah

13.3	Pracovní cesta

13.4

Objekt

14.	Skončení pracovního poměru.

14.1	Způsoby skončení pracovního poměru

14.2	Právní úkony účastníků § 42/1

14.3	Právní události

14.4	Skončení PP v některých zvláštních případech

15.	Odstupné, pojem, důvody poskytování.

16.	Pracovní doba a doba odpočinku

16.1	Pracovní doba

16.2	Délka pracovní doby

16.3	Rozvržení pracovní doby - § 84 a násl. ZP

16.4	Pracovní pohotovost

16.5	Práce přesčas

16.6	Noční práce

16.7	Doba odpočinku

17.	Dovolená na zotavenou, pojem, druhy, délka

17.1	Druhy dovolené na zotavenou

17.2	Čerpání dovolené

17.3	Krácení dovolené

17.4	Náhrada mzdy za dovolenou

18.	Odměňování za práci, mzda, plat

18.1

Plat

18.2

Mzda

18.3	Odměna v užším slova smyslu

18.4	Funkce mzdy

18.5	Odměňování v podnikové sféře

18.6	Odměňování v rozpočtové sféře

18.7	Náhrada při překážkách v práci

18.8	Náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce

19.	Náhrada škody v pracovním právu

19.1	Pracovněprávní odpovědnost

19.2	Odpovědnost za škodu

20.	Odpovědnost zaměstnance za škodu, pojem, druhy

20.1	Obecná odpovědnost § 172 ZP

20.2	Zvláštní druhy odpovědnosti

21.	Odpovědnost zaměstnavatele za škodu, pojem, druhy

21.1	Druhy odpovědnosti zaměstnavatele

21.1	Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu

21.1.1

Odpovědnost za škodu, při pracovních úrazech a nemocech z povolání

21.1.2

Odpovědnost za škodu na odložených věcech

21.1.3

Odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody

22.	Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

22.1	Dohoda o pracovní činnosti

22.2	Dohoda o provedení práce

22.2.1

Odpovědnost za škodu

23.	Ochrana osobnosti v pracovněprávních vztazích

23.1	Zákaz diskriminace

23.2	Zásada rovného zacházení

24.	Řízení výrobního procesu. Vnitropodnikové předpisy. Pracovní řád. Mzdové předpisy

24.1	Řízení výrobního procesu

24.2	Vnitropodnikové předpisy (právní normy)

24.3	Pracovní řád

24.4	Mzdový platový řád (vnitřní mzdový předpis)

25.	Politika zaměstnanosti. Právní vztahy v oblasti zaměstnanosti, pojem, zákonná úprava

25.1	Právo na práci, právo na zaměstnání

25.2	Politika zaměstnanosti

25.3	Zákon o zaměstnanosti a související předpisy

25.4	Povinnosti zaměstnavatelů (obchodních společností, FO) v oblasti zaměstnanosti

26.	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Péče o zaměstnance. Zvláštní pracovní podmínky

26.1	Péče o zaměstnance

26.1.1

Pracovní podmínky

26.1.2

Péče o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování

26.1.3

pracovní kázeň, pracovní řád

26.1.4

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – BOZP

26.2	Pracovní podmínky žen

26.2.1

Zvláštní ochrana těhotných žen a matek

26.3	Pracovní podmínky mladistvých

26.4	Zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností

27.	Kolektivní pracovní právo. Kolektivní vyjednávání. Kolektivní pracovní spory

27.1	Kolektivní pracovní právo

27.2	Kolektivní smlouvy

27.23Kolektivní pracovněprávní spory

"1. Pojem, předmět, systém a vztah pracovního práva k dalším odvětvím
Pracovní právo
- samostatné právní odvětví, upravující společenské vztahy související s prací
- práce = cílevědomá lidská činnost, při které vznikají určité hodnoty; výstup může být hmotný i nehmotný
- jeden ze subjektů pracovního procesu prodává svou pracovní schopnost druhého, práci koná výrobními prostředky, které jsou ve vlastnictví zaměstnavatele
- reguluje určitou výseč vztahů, kdy je práce konána (nereguluje všechny vztahy, kdy dochází k výkonu nějaké práce – např. OSVČ)
Historie:
- začalo se vyvíjet z ObčZ, resp. z ABGB, na počátku 20. stol. pronikání ochranářských opatření a státních zásahů
- zásahům přispěla Mezinárodní organizace práce (1918)
- iniciace vzniku řady mezinárodních úmluv, které byly ratifikovány a mají přednost před zákonem (čl. 10a Ústavy)
- nejproblematičtější je úmluva o zákazu dětské práce (řada zemí, které úmluvy ratifikovaly, je však nedodržuje)

Předmět pracovního práva
- úprava společenských vztahů vznikajících při námezdní práci a vztahů s nimi souvisejících (námezdní práce = zaměstnanec vykonává podle pokynů pro zaměstnavatele práci)
- úplatný společenský vztah
- chrání slabšího (zaměstnance), neboť nejde o ekonomicky vyrovnaný vztah
konkrétní regulace:
a) individuální pracovní vztahy - vztahy jejichž prostřednictvím dochází k výkonu práce za odměnu v určitých pracovních podmínkách
b) kolektivní vztahy - právem regulované vztahy, které vznikají mezi kolektivem zaměstnanců a vedením zaměstnavatele, příp. odborovou organizací a zaměstnavatelem
c) vztahy týkající se nezaměstnanosti – příprava kvalifikovaných zaměstnanců, působnost ÚP, zprostředkovávání zaměstnání, motivační prvky
d) sankční vztahy – vztahy, které chrání pracovněprávní vztahy, stanoví určité sankce, způsob a typ odpovědnosti za porušení, ohrožení, narušení hlavních pracovněprávních vztahů (např. náhrada škody, dozor nad dodržováním právních předpisů)
e) úprava právní subjektivity – zákon určuje, kdo právní subjektivitu má, nemá, jak vzniká, zaniká

Systém pracovního práva
- individuální – dochází ke vzniku jednotlivého pracovního vztahu mezi konkrétním zaměstnancem a konkrétním zaměstnavatelem
- kolektivní – právem regulované vztahy, týkající se skupin zaměstnanců, reprezentovaných např. odborovou organizací

Pracovní právo má soukromoprávní i veřejnoprávní prvky (rozhodnutí, zda uzavřou PS, jakmile je však smlouva uzavřena, pak už jsou zásahy státu – např. činnost ÚP). Obvykle však považováno za spíše soukromoprávní. Předpisy občanského práva nelze použít analogicky na předpisy pracovního práva (samostatnost pracovního práva !!!!).
Vztah pracovního a obchodního práva – důležitá např. smlouva o prodeji podniku.
Správní právo – velká vazba na pracovní právo (např. dohled ÚP).
Mezinárodní právo – zejména skrze úmluvy Mezinárodní organizace práce

Vztah pracovního práva k ostatním právním odvětvím
- pracovní právo je relativně samostatným souborem právních norem upravujících společenské vztahy, které vznikají při námezdní práci a vztahy s nimi úzce související
- výkon této práce je charakterizován tzv. Aristotelovskými principy: jednota místa a práce, jednota času a práce, jednota činnosti a práce
- postupně však dochází k narušování jednoty místa, práce a času – řada zaměstnanců může vykonávat svou práci doma
- uplatňuje se princip smluvní svobody
a) vztah k občanskému právu – pracovní právo se z občanského vyčlenilo; v ČR je však úplná samostatnost pracovního práva ve vztahu k občanskému; ObčZ nelze na pracovněprávní vztahy použít ani subsidiárně; v pracovním právu je smluvní svoboda omezena zákonnou regulací a kolektivní vůlí.."

Práce je velmi kvalitně zpracovaná a lehce se v ní orientuje.