1.	Obecná charakteristika rodinného práva

1.1	Pojem a předmět rodinného práva, místo rodinného práva v systému práva

1.2	Principy rodinného práva

1.3	Historický vývoj rodinného práva n našem území

2.	Rodině právní vztahy

2.1	Pojem, podstata a kritéria klasifikace rodinně právních vztahů

2.2	Prvky rodinně právních vztahů

3.Pojem manželství

4.	Zasnoubení

5.	Vznik manželství

5.1	Prohlášení snoubenců

5.2	Předoddavkové řízení

5.3	Občanský sňatek

5.4	Církevní sňatek

5.5	Uzavření manželství zástupcem

5.6	Manželství uzavírané v cizině

6.	Neplatnost a neexistence manželství

6.1	Neplatné manželství

6.1.1

Konvalidace neplatného manželství

6.1.2

Právní následky prohlášení manželství za neplatné

7.	Vztahy mezi manželi

7.1	Obecné úvahy

7.2	Osobní práva a povinnosti manželů

7.2.1

Základní práva a povinnosti

7.2.2

Další práva a povinnosti manželů

7.2.3

Výkon povolání a pracovní uplatnění jednoho z manželů

7.2.4

Zákonné zastupování mezi manžely

7.2.5

Solidární závazky manželů

7.3	Manželské majetkové právo

7.3.1

Společné jmění manželů

7.3.1.1

Předmět společného jmění manželů

7.3.1.2

Možnosti smluvních modifikací předmětu společného jmění manželů

7.3.1.3

Vznik společného jmění manželů

7.3.1.4

Závazky manželů

7.3.1.5

Manželé a podnikání

7.3.1.6

Zánik společného jmění manželů

7.3.2

Společné bydlení manželů

7.3.3

Vyživovací povinnost mezi manžely

7.3.3.1

Obecné úvahy

7.3.3.2

Vznik vyživovací povinnosti mezi manžely

7.3.3.3

Rozsah vyživovací povinnosti mezi manžely

7.3.3.4

Řízení o určení vyživovací povinnosti

7.3.3.5

Zánik vyživovací povinnosti

8.Zánik manželství

8.1	Zrušení manželství rozvodem

8.1.1

Obecné úvahy

8.1.2

Základní úprava rozvodu manželství (sporný rozvod)

8.1.3

Rozvod s tvrdostní klauzulí, ztížený rozvod

8.1.4

Tzv. nesporný rozvod

8.1.5

Rozvod manželství s nezletilými dětmi

8.1.6

Řízení o rozvodu manželství

8.2	Právní následky zániku manželství

8.2.1

Vznik vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely

8.2.2

Rozsah vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely

8.2.3

Řízení o určení výživného rozvedeného manžela

9	Nesezdané soužití

9.1	Dědické nároky druha a družky

9.1.1

Dědění ze zákona

9.1.2

Dědění ze závěti

9.2	Bydlení druh a družky

10	Pojem příbuzenství, švagrovství

11	Určení rodičovství

11.1	Určení mateřství

11.2	Určední otcovství

11.2.1

První domněnka otcovství

11.2.2

Třetí domněnka otcovství

11.3	Popření otcovství nejvyšším státním zástupcem

13	Určení jména a příjmení

13.1	Určení jména

13.2	Určení příjmení

13.3	Změna jména a příjmení

14	Rodičovská zodpovědnost

14.1	Obecné úvahy

14.2	Právní úprava výchovy dítěte

14.3	Zastupování dítěte

14.4	Správa jmění dítěte

14.4.1

Správa jmění rodičů

14.4.2

Opatrovník pro správu jmění

14.5	Výkon rodičovské zodpovědnosti

14.5.1

Výkon rodičovské zodpovědnosti ve vztahu k dítěti

14.5.2

Vzájemný vztah rodičů při výkonu jejich rodičovské zodpovědnosti

14.5.3

Výkon rodičovských práv ve vztahu ke třetím osobám

"1. Obecná charakteristika rodinného práva

Obecně jde charakterizovat rodinu jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny manželskými nebo příbuzenskými vztahy a společným způsobem života.
Charakter součastné rodiny ovlivnila koncepce rodinné politiky formovaní od konce 50.let. Její podstatné zásady byly:
a) Osvobození ženy – plné politické, sociální a ekonomické zrovnoprávnění.Pro ženy to, ale přineslo i nové problémy.
b) Osvobození manželství – rozvod se stal akceptovatelnou alternativou řešení sporů. Dřív se brali extrémně brzo 20-21.
c) Osvobození domácnosti – snaha zbavit ženu starostí o domácnost, péči a výchovu dětí, možnost plně se realizovat v práci.
d) Institucionalizace péče o děti – rozvoj institucí zajišťující péči o děti už od nejútlejšího věku, (jesle,školka,…)
e) Nuklearizace rodiny – vymanění rodiny ze sítě příbuzných a přesunutí do malého bytu.
f) Plánované rodičovství – žena má právo rozhodnout se kdy bude mít děti a kolik jich bude.
Po roce 1990 nastalo rapidní zvyšování průměrného sňatečného věku, a výrazně poklesla porodnost. Podstatně se zvýšil počet dětí narozených mimo manželství.

1.2 Pojem a předmět rodinného práva, místo rodinného práva v systému práva

Rodinné právo lze v objektivním smyslu vymezit jako souhrn právních norem, které regulují manželské a rodinné vztahy.
Rodina nemá legální definici, a ani není subjektem práva, tím jsou pouze její jednotlivý členové. Za členy jsou považováni osoby, které spolu žijí ve společné domácnosti (osoby blízké § 116 ObčZ).
Manželství definováno je a to jako právní svazek mezi mužem a ženou, který vzniká za splnění zákonných podmínek, předepsanou formou, má zákonem stanovený obsah, a zaniká jen na základě zákonem stanovených důvodů.
Manželství a rodina nejsou synonymy – manželství je základem z něhož rodina vzniká.(není podmínkou rodina může být i matka samoživitelka s dítětem).

Předmětem rodinného práva jsou 3 základní druhy právních vztahů:
1) Vztahy mezi manželi – vznikají dobrovolným a svobodným vznikem manželství. Zákon může těžko upravit vztahy osobního charakteru, kdežto majetkové vztahy může upravit jako jakékoliv jiné vztahy majetkového charakteru.
2) Vztahy mezi rodiči a dětmi – těžiště právní úpravy rodinného práva. ZOR upravuje určení rodičovství. Vzájemná práva a povinnosti rodičů a dětí. Právní vztah mezi sourozenci je omezen pouze na zákaz uzavření sňatku mezi nimi.
3) Vztahy náhradní péče – upravuje podmínky za nichž může být nezletilé dítě svěřeno do výchovy jiných fyzických osob.
Předmět rodinného práva je souhrn právních norem upravujících společenské vztahy vznikající mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, dětmi a dalšími příbuznými, jakož i vztahy, které nahrazují výkon některých rodičovských práv.
1.3 Principy rodinného práva
- soubor obecných právních kategorií, které lze formulovat na základě teoretického zobecnění těch charakteristik společných vztahů, které jsou pro právní regulaci těchto vztahů významné.
1) Princip blaha dítěte – ve vztahu rodič(náhradní rodič)-dítě. Vytváření prostředí přátelského dětem.(více České rodinné právo s. 19 až 21).
2) Princip rovnosti subjektů rodinného práva – mezi manželi je bezproblémová, avšak vztah rodič dítě není zas až tak rovný(kompenzováno intervencí na ochranu slabší strany ze strany státu).
3) Princip vzájemné pomoci – princip odlišující rodinněprávní vztah od občanskoprávních. Je plněna v rámci možností a schopností subjektů RP.( v ZOR je např. dána vyživovací povinnost mezi manželi, vzájemná pomoc § 18…)
Dalším principem je Princip ochrany manželství a rodičovství (ochrany mateřství) – je už v ústavě.

1.4 Historický vývoj rodinného práva n našem území

Po vzniku ČSR byl převzat ABGB z roku 1918. Rodinné právo bylo pod vlivem kanonického práva (do 16 stol. měla církev v rukou veškerou rodinně právní úpravu).Rozlučnost manželství byla připuštěna jen v nekatolických manželstvích.
Manželská novela (zák.č. 320/1919 Sb.) upravovala nově vznik manželství(zaveden fakultativní civilní sňatek vedle církevního), zavedla rovněž možnost rozluky manželství jako právního zániku-možnost rozvodu s jeho právními následky.Nemohlo to nastat bez souhlasu toho nevinného. Pokud se dohodli vina se nedokazovala. Zrušen institut moci otcovské→ moc rodičovská.
Zákon o uzavírání manželství s cizinci č.59/1952 Sb. – vyžadován souhlas ministerstva vnitra nebo jím pověřeného orgánu. Zrušen v roce 1964.
Novela zákona o rodině č. 61/1955 o změně předpisů o rozvodu.(nešlo rozvézt bez souhlasu nevinného a to vedlo k mnoha mrtvím manželstvím→upraveno-pokud bylo manželství trvale rozvráceno, tak šlo rozvést bez souhlasu nevinného).

Sociálně právní ochrana
Rozvoj koncem 19 stol 1868 zákon o chudinství – obec se má starat o své sirotky
Zákon č. 256/1921 Sb. O ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských – první ochrana dětí. 1927 Zákon o dětech cikánských.
Zákon č.50/1973 o pěstounské péči – včleněn institut pěstounské péče jako státem řízené, kontrolované a finančně zabezpečené náhradní rodinné výchovy."

Práce je velmi přehledná a dobře se v ní orientuje.