1.	Důvodnost veřejné moci v dějinách

2.	Pojetí státu, různé aspekty pohledu

3.	Pojmové znaky státu

4.	Pojetí funkcí státu

5.	Vnitřní funkce státu

6.	Vnější funkce státu

7.	Obsah funkce "Služby veřejného zájmu"

8.	Obsah funkce regulativní

9.	Podstata federativního státu

10.	Podstata územní samosprávy "autonomie"

11.	Podstata vztahu "národ - stát"

12.	Co se míní formou vládnutí

13.	Co znamená parlamentní demokracie

14.	Vztah politických stran a veřejné moci

15.	Typy volebních systémů

16.	Typy přímé demokracie

17.	Typy samosprávy

19.	Smysl dělby moci ve státě

20.	Jaké formy vlády rozeznáváme

21.	Co znamená "soutěžní demokracie"

22.	Co to je "parlamentní forma vlády"

23.	Co to je "prezidentský systém formy vlády"

24.	Ústava a právní status veřejné moci

25.	Ústava a fyzické osoby

26.	Veřejná moc a fyzická osoba

27.	Obsah katalogu lidských práv

28.	Veřejná moc a ochrana lidských práv

29.	Klasifikace práv a svobod

30.	Podstata odpovědnosti veřejné moci

31.	Pojetí právního státu

32.	Veřejná funkce spravedlnosti

33.	Co je státní orgán

34.	Co je státní zařízení

35.	Co je státní mechanismus

36.	Jaké jsou druhy státních orgánů

37.	Pravomoc a působnost státního orgánu

38.	Co je to příslušnost státního orgánu

39.	Podstata státní služby

40.	Normotvorná funkce státu jako proces

41.	Výkonná funkce státu jako proces

42.	Obsah veřejné funkce výkonu spravedlnosti

43.	Co to je "spravedlivý proces"

44.	Principy organizace soudní moci

45.	Podmínky soudcovské nezávislosti

"13. Co znamená parlamentní demokracie

reprezentativní model vlády lidu

lid nerozhoduje přímo, ale je reprezentován volenými zástupci, kteří nejsou pojímáni jako zástupci jednotlivých občanů, ale předpokládaně vyjadřují a v zákonech formulují většinovou vůli lidu, kterou jakoby převzali

občanu dosazenému do pozice člena parlamentu byla historicky přisouzena určitá ochrana - imunita - jako záruka nezranitelnosti ze strany monarchy, vlády, tisku,...

reprezentativní demokracie odmítá vázaný mandát poslance a proto i jeho odvolatelnost

reprezentativní demokracie též znamená, že po vytvoření reprezentativního orgánu (parlamentu) lid nezasahuje do politické hry, neboť je představován volenými zástupci, lid tedy staví volené zástupce na své místo pro každodenní rozhodování v rámci rozsahu pravomocí a funkčního období parlamentu

parlamenty známe jedno i dvoukomorový, přičemž případná druhá komora může vedle klasické vrchní přezkumné funkce zastupovat zájmy členských subjektů složeného státu

parlament plní řadu ústavou daných i nepsaných funkcí, které mají různý charakter s ohledem na formu vlády, konkrétně na dělbu moci mezi jednotlivými složkami

základními funkcemi parlamentu jsou:
- ústavodárná, resp. zákonodárná spočívající ve výlučné pravomoci formulovat vůli lidu do závazných norem práva
- kreativní (ustanovovací) vycházející z dělby moci - možnost ustanovovat jiné vyšší ústavní orgány
- kontrolní - spočívající v odpovědnosti jiných nejvyšších orgánů parlamentu a možnost parlamentu vyslovovat důvěru či nedůvěru, odvolávat nebo dávat podnět k odvolání jiného orgánu

konkrétní postavení parlamentu v parlamentní demokracii závisí na mnoha okolnostech - konkrétní dělbě moci (formě vlády), závisí na organizační struktuře parlamentu (vzájemná pozice komor), závisí na způsobu personálního obsazování parlamentu, na volebním systému, systému politických stran...."