1.	Minyjové a chetité

2.

Kréta

3.	Nový věk řecké civilizace

4.

Polis

5.	Krize ke konci 7. stol. př. Kr.

6.	Demokratizace vojenství

7.	Myšlenková revoluce

8.

Filosofie

"Ke konci 7. stol. př. Kr. došlo ke krizi. Řekové to prožívali nábožensky a mravně jako zpochybnění svého systému hodnot, jako útok na sám řád světa, jako vinu a poskvrnění. V myšlenkové oblasti tato krize vyvolala úsilí po vytyčení rámce a vypracování základních pojmů nové řecké etiky. Vražda přestala být soukromou záležitostí, vyrovnáním účtů mezi gené. Polis se stala sourodým světem, bez hierarchie a stupňů. "Totožní" občané stáli vůči sobě ve vztahu rovnosti, symetrie, vzájemnosti a tvořily jednolitý kosmos. Arché už nebyla soustředěna v jedné osobě na vrcholu společenského žebříku, ale byla rovnoměrně rozdělena do všech oblastí veřejného života, v němž obec našla svůj střed - meson.
V téže době se začaly vytvářet různé sekty, bratrstva a mystéria, které naopak tvořily uzavřené, stupňovitě hierarchizované skupiny. Organizovaly se po vzoru iniciačních společenství a jejich záměrem bylo vytřídit řadou zkoušek menšinu vyvolených, která by se těšila privilegiím, jež jsou obecně nedostupná. První moudrost se tak zrodila v značně antagonistickém rozpoložení - nabízela veřejnosti vědění, které zároveň prohlašovala za nepřípustné většině.
Od po. 7. stol. př. Kr. docházelo postupně i k demokratizaci vojenství, což hluboce poznamenalo hlavně etiku válečníka. Nový voják (hoplita) na rozdíl od původního hippea neznal osobní boj, musel umět odolat pokušení čistě individuálního hrdinství. Válečnická ctnost přestala být vášní - thymos, ale začala být sófrosyné, což znamená, dokonalé sebeovládání, sebekontrolu a schopnost podřídit se společné disciplíně. Bohatství bylo považováno za lidské šílenství a byl vyhlášen ideál uměřenosti, kázně a takřka asketického ovládání. Zhroucení palácového systému ve svých důsledcích tedy přesahuje oblast politickou a společenskou, působí na řeckého člověka přímo, mění jeho duchovní svět a proměňuje jeho psychologické postoje. Spolu s obcí se tak neobjevuje pouze řada ekonomických a politických změn, nýbrž i jiná mentalita, nový intelektuální horizont, nový společenský prostor."