1.	Počátky výchovy a příklad starověkého výchovného systému (Egypt, Indie, Čína, Řecko, apod.)

2.	Srovnání modelu spartské a aténské výchovy

3.	Počátky edukace na českém území (edukace – výchova a vzdělávání)

4.	Středověké univerzity a příklad jejich struktury

5.	J. A. Komenský, jeho význam pro současnost, obsah významné publikace, jeho díla

6.	Pedagogické ideje v dílech J. Locka, J. Rousseaua

7.	Pedagogika 19. století (Pestalozzi, Herbart)

8.	Pedagogický reformismus 30. let, jeho charakteristika, zdroje, někteří představitelé. Aktuálnost reformních pedagogických snah v současnosti

9.	Významné mezníky českého školství ve 20. a 21. století

10.	Význam obecné pedagogiky pro učitele

11.	Zdroje pedagogických informací

12.	Definice a předmět pedagogiky

13.	Konstituované discipliny moderní pedagogiky

14.	Pedagogika jako věda a vztah pedagogiky k jiným vědám

15.	Pedagogický výzkum, jeho druhy, metody a techniky

16.	Pojem výchovy, objekt výchovného působení, formy výchovy

17.	Výchovný cíl, cílovost výchovy

18.	Edukátor (učitel, vedoucí na poradě, velitel,…. Ten co předává informace)

19.	Edukant (žák, učeň, ale i podřízený, který přijímá údaje a informace od Edukátora)

20.	Výchovné prostředky

21.	Výchovně vzdělávací soustava ČR, její struktura

"10) Význam obecné pedagogiky pro učitele

Jejím smyslem je systematizace výchovných problémů a poznatků, formulování cílů výchovy, stanovení základních pedagogických kategorií a vytvoření systému v pedagogice zavedených pojmů. Druhou podstatnou částí obecné pedagogiky je metodologie pedagogiky jako nástroje k vědnímu rozvíjení sebe sama na základě vědeckovýzkumných metod tradičních i převzatých z jiných vědních oborů a tvořivě aplikovaných.

Jednou z významných podmínek úspěšného výchovně vzdělávacího působení je pedagogické vzdělání:

• výchova člověka obklopuje nejen jako učitele, ale i jako běžného občana – rodiče, vychovatele, vedoucího pracovníka, vedoucího v zájmových a společenských organizacích. Každý je někým veden (vychováván a sám někoho vede
• Umožňuje lépe porozumět podstatě V-V procesu a osvojit si V-V mechanizmy

- pomáhá racionalizovat výchovnou i sebevýchovnou činnost
- zvyšuje její efektivnost.

Obecná pedagogika jako teoretický základ všech ostatních dílčích pedagogických disciplín umožňuje přistupovat s porozuměním k jejich studiu a tím k poznání specifických V-V zákonitostí a principů.

Současné úkoly pedagogiky je možno rozčlenit do tří skupin:

• Popsat zobecnit pedagogickou zkušenost a to jak bezprostřední, získanou pedagogickou praxí, tak i vyjádřenou v různých materiálech (pramenech, dokumentech, právních aktech) Jde o vědecký systematický popis a charakteristiku pedagogických procesů a jejich činitelů, výchovných prostředků, forem a metod i podmínek, za nichž tyto procesy probíhají.

• Usilovat o objasnění vzájemných vztahů mezi výchovnými procesy i jejich spojitostí s jinými jevy společenskými, organickými, psychofyzickými atd.

• Na základě těchto výzkumů má pedagogika formulovat normy, zásady a pravidla praktického postupu pedagogické činnosti v oblasti výběru obsahu, forem, metod a prostředků výchovy.

Závěry pedagogických věd mají význam teoretický a praktický. Tím že pedagogika odhaluje zákonitosti výchovy, podílí se na rozvoji celého systému společenských věd a naplňuje svůj teoretický význam. Praktický význam spočívá v aplikační rovině vědeckého poznání. Na jejím základě jsou koncipovány výchovné soustavy, organizovány výchovně vzdělávací praxe všech výchovných institucí a usměrňovány výchovné vlivy od rodičů až po profesionální vychovatele."

Velmi kvalitně zpracované, psané většinou v heslech. Součástí práce je i schéma.