1.

Úvod

a) 19. století
b) 20. století – 2. s.v.
c) Po r. 1945 – po 2. sv.v.
d) Idea sjednocené Evropy
e) Teoretické přístupy
f) EU

2.	Přístupy k evropské integraci

a) Úvod
b) Přístupy
c) Modely dalšího vývoje EU

3.	Počátky evropské integrace po 2. světové válce

a) Vývoj po 2.sv.v.
b) Vývoj v západní Evropě

4.	Vznik organizací

a) Rada Evropy
b) ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli
c) EOS – Evropské obranné společenství
d) ZEU = WEU – Západoevropská unie
e) EURATOM – Evropské společenství jaderné energetiky
f) EHS = EEC – Evropské hospodářské společenství
g) ESVO = EFTA – Evropské sdružení volného obchodu
h) Severská rada – Nordic Council

5.	Vývoj v 60. letech

a) Úvod
b) Krize
c) Vývoj

6.	Rozšiřování a prohlubování integrace

a) Rozšiřování integrace (inlargement)
b) Prohlubování integrace (deepening)
c) 70. léta
d) 70. a 80. léta
e) 80. léta

"3. Francouzské stanovisko vůči rozšíření, resp. vůči VB
- status přidružení (ne členství), jednání s Řeckem a Tureckem = jednání s periferními státy
- červen 1961 – VB požádala (podala přihlášku) o vstup do společenství (2 roky po založení sdružení) = obrovský zvrat, ve VB premiér MacMillan (konzervativní vláda)
- důvody:
a. VB se obávala, že zůstane-li ve sdružení, tak zůstane za celními bariérami
b. úloha VB ve světové politice se snižovala i vůči koloniím, které už nebyly vázány jen na VB
c. menší důraz USA (Kennedy) na speciální vztahy s VB, projekt atlantického partnerství – důraz na sjednocení Evropy
d. VB začala zaostávat v ekonomickém vývoji – pomalejší, než ve Francii a Německu
e. EHS bylo vitálním, dynamickým společenstvím

- pro VB začala být ekonomická a politická nutnost vstoupit do EHS » názor, že čím později vstoupí, tím náročnější budou podmínky přijetí – jednání od listopadu 1961
- požadavek VB nejspíš zlomí rozkol mezi EHS a sdružením, další země jí budou následovat
- s VB opravdu podali přihlášku Norsko, Dánsko, Irsko (to nebylo ani ve sdružení), ostatní státy sdružení požádali o přidružený status = proces rychlého vytvoření sjednocené Evropy:
- Irsko – ekonomické důvody (celní unie,napojeno na VB)
- Dánsko – ekonomické důvody (hranice s Německem)
- Norsko – ekonomické důvody, napojeno na trhy VB (museli nejdřív změnit ústavu)

- jednání začal probíhat nejdříve s VB (nebyla kapacita jednat se všemi)
- jaro 1962 – princip tvrdého vyjednávání – prosazení svých podmínek
- VB prosazovala o udržení speciálních (preferenčních) ekonomických vztahů se zeměmi ESVO a zeměmi Commonwealthu
- obava EHS, že VB vstoupí účelově a bude sabotovat nadstátní instituce, což by znamenalo rozpad nadstátního principu
- konec roku 1962 VB ustupovala ze svých tvrdých vyjednávacích pozic

Projev de Gaulla
- veto vstupu VB do společenství, s tím že Římské smlouvy jsou uzavřeny mezi 6ti státy, které jsou si ekonomicky i politicky velmi blízké
- na druhé straně je VB, která poté, co kritizovala EHS a vytvořila ESVO a ještě si diktuje podmínky
- navíc je to vzdálená – ostrovní, námořní země
- otázka, zda-li je VB ochotna ustoupit z preferenčních vztahů s ESVO koloniemi
- Francie se obávala, že vstupem VB se posílí úloha USA ve shromáždění
- vstupem VB se úplně změní konstrukce společenství, naruší se soudržnost, nebude trvat dlouho a evropské společenství bude vtaženo do kolosálního atlantického společenství pod USA
- sice bylo veto uděleno pouze VB, ale ostatní státy se také rozhodly přihlášku stáhnout
- rok 1965 – labouristé znovu podali přihlášku = velké překvapení
- vystoupení de Gaulla na tiskové konferenci = druhé veto, s tím, že VB není připravena na vstup » tentokrát ale ostatní státy přihlášku nesáhly"