1.	Soudnictví

1.1	Ústavní a zákonná úprava soudnictví

1.2	Výkon soudnictví

1.3	Soustava soudů

1.4	Předpoklady a podmínky pro výkon funkce soudce

2.	Státní zastupitelství

2.1	Ústavní a zákonná úprava státního zastupitelství

2.2	Soustava státního zastupitelství

2.3	Ustanovování stát. zástupců a jejich pracovní poměr, právní čekatelé

2.4	Srovnání působnosti a postavení stát. zastupitelství a prokuratury

3.

Advokacie

3.1	Výkon advokacie

3.2	Historický vývoj advokacie

3.3	Předpoklady a podmínky výkonu advokacie

3.4	Organizace advokátů

3.5	Rozdíly ve výkonu advokacie a komerčně právní činnosti

4.

Notářství

4.1	Výkon notářské činnosti

4.2	Historický vývoj notářství

4.3	Předpoklady a podmínky výkonu notářské činnosti

4.4	Notářská samospráva

5.	Právnická etika

5.1

Pojem

5.2	Obecný základ právní etiky

5.3	Společné zásady etiky právnických profesí

5.4	Etika rozhodování

5.5	Etika trestní obžaloby

5.6	Etika poskytování právní pomoci

“ § 2 - Výkon soudnictví

- soudnictví = judikaturní činnost soudů (tzn. projednávání a rozhodování konkrétních záležitostí, svěřených do pravomoci soudů příslušnými zákony)
- zásady pro činnost soudců: nezávislost, nestrannost
- úkol soudů:
- poskytovat ochranu právům tzn.
- rozhodovat o vině a trestu za delikty, zásazích do os. svobody během přípravného trestního řízení, uvalení vazby, zatčení obviněného, domovní prohlídka
- ustavit obhájce v případech nutné obhajoby, jestliže jej obviněný sám nezvolí
- přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánu veřejné správy
- Ústavní soud:
= soudní orgán ochrany ústavnosti
- rozhoduje v ot. abstraktní a konkrétní kontroly ústavnosti
a) abstraktní kontrola ústavnosti
- případné zrušení zákonů (jednotlivých ustanovení, jiných PP), jestliže jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinár. smlouvou o lid. právech a zákl. svobodách
b) konkrétní kontrola ústavnosti
- rozhodování o ústavních stížnostech orgánů územní samosprávy proti nezákonným zásahům státu (popř. stížnosti proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených zákl. práv a svobod)

- příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (přiděluje se podle předem stanoveného klíče; výjimka: jestliže by mohla být narušena nestrannost soudního vyjednávání)
- soudce je vyloučen z projednávání, jestliže:
- lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti
- o dané věci již rozhodoval u soudu nižšího stupně (rozhoduje nadřízený soud v senátě)
- rozhodují:

a) samosoudci
b) senát
- před okresním soudem v pracovních sporech
- před krajským soudem jako soudem I. stupně v některých obchodních věcech
- u trestních činů, jestliže horní hranice trest. sazby přesahuje 5 let
- o opravných prostředcích
- senát:
- okresního soudu: soudce (předseda senátu) + 2 přísedící
- krajského soudu: soudce-předseda, soudce, 3 přísedící (jestliže rozhodují jako I. stupeň v trest.), jinak předseda + 2 soudci
- rozhoduje po poradě za přítomnosti zapisovatele
- k rozhodnutí je třeba většiny, všichni musí hlasovat, hlasování řídí předseda (přísedící hlasují před soudci a mladší soudci před staršími, předseda nakonec)
- porotní soud - JIŽ NEEXISTUJE, vznikl v 70. letech minulého století, 12členný sbor porotců (otázka viny) a 3 soudci z povolání (otázka trestu)
- jestliže soud nalezne rozpor zákona s ústavním zákonem, předloží případ Ústavnímu soudu
- všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva, jednání před soudem je ústní a veřejné, rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně
- každý má právo odepřít výpověď (pokud by způsobil stíhání sobě nebo osobě blízké), právo na tlumočníka
- platí presumpce neviny
- trestní čin se posuzuje podle doby, ve které byl spáchán (pozdější zákon je použit, je-li to pro pachatele příznivější)
- obviněný má právo na poskytnutí času a možnosti k přípravě obhajoby, může se hájit sám nebo prostřednictvím obhájce (pokud je obhájce nutný a obžalovaný si jej nezvolí, je určen ex offo)"

Zkratky použité v práci jsou vysvětleny v komentářích na okraji stránky.